Mám jen zážitek z dětství. I mezi Polskem a Československem byla tak zvaná země nikoho - pečlivě uhrabaný pás zeminy. A mě asi desetiletého nenapadlo nic jiného, než pelášit na kraj této bezprizorní země a hulákat: Mami, já jsem v zemi nikoho. Tak mi to trochu připomíná nedávnou českou akci na cípu země v bývalé Jugoslávii. V té době nepatřil žádnému postjugoslávskému státu.. A tak tam někdo - opět z Čech - vyhlásil čísi království. Dobrý humor se z naší země nevytrácí

A to jsou zrudy mezi nami, co si tyto casy zase preji.

Tedy pane Jene wow, opět Vás zdravím do daleké Kenede, když už se tu dělíte o své šumavskojinošské zkušenosti s bolševikem - tak já jako stavař středoškolák třicátník jsem v osmdesátém roce zdrhl i s rodinou ze za*raného/zasviněného severočeska ke Státním lesům do Vyššího Brodu. Po nějakém čase mne tam navštívili dva korektní "souzi", snad kontrášové z PS, a tázali se, zda dohledně očekávám nějakou návštěvu. Odvětil jsem, že ne. Pak z nich vylezlo, že z v pohraničním pásmu v Dobré Vodě v Novohradských Horách zadrželi při fotografování objektu místního hostince mého exšvagra RNDr., po rozvodu se sestrou mé manželky se oženivšího na stáži v Karl Marx Stadtu s tamní současnou deutsch exšvagrovou, a tamo na místě prověřujícího možnost strávení dovolené, leč shodou okolností fotil záběr na před objektem postávající místní velitele Pohraniční stráže. Jo, fakt špion jak vyšitej! Ivan se tenkrát předem neohlásil, mobily v té dřevní době neexistovaly, tak jsem jim pravil, že o jeho příjezdu sice nevím, ale že logicky předpokládám, že se u nás při cestě z Teplic do Jihočeska určitě zastaví. No, abych tu story ukončil - on tam tenkrát co zadržený - prý s korektním zacházením - na rotě PS v Horní Stropnici strávil dva dny, a po propuštění se u nás ve Vyšším Brodě pocho zastavil. Na Dobré i Hojné Vodě jsem od té doby u kamarádů, i když už jsem dnes opět žijeme jinde, Xkrát byl, a na horním parkovišti v Hojné Vodě si několikrát i zazvonil na popřevratový Zvon setkávání. Vy už tam, na rozdíl tuzemců, z Kenede určitě nepřijedete, tak Vás do té dáli zdravím a děkuji Vám za vzpomínky na dobu, kdy jste ze zdejšího bolšeráje úspěšně vzali dráhu. Držím Vám palce - a jak říkají bratři Jihoslované - zdravo, mnoga ljeta a živili!!!! P.S. Na ten zvon tam za Vás příště rád zazvoním!

Díky za obsáhlý příspěvěk, pane Fardo Vidím, že tam dole na jihu se to hemžilo těma Péesákama. Čtu, že se pořád scházejí a vzpomínají na zlaté časy,kdy s požehnáním komunistů stříleli na hranicích do lidí. Nikdo ještě nenašel odvahu tu bandu zločinců rozprášit.

Podobný zážitek v Alžbětině 1972 s pohraničníky. Karma dopadlo to naštěstí také dobře, ten cvakot závěrek samopalu budu slyšet do smrti.

No vida, Cinda, Stožec, Prachatice...tudy také vedly moje kroky, Honzo, na Cindu jako vodák...

Dobrá historka, i veřejná bezpečnost byla tehdy obezřetná, i když tohle byla armáda socialistická lidová.

Honzo, díky za krásné vyprávění! Kuchaři jsme asi na stejné úrovni

Zajímavé svědectví doby, pane Marku. Kdo ji zažil (tu dobu), ví o čem to je. Nikdy více!

Děkuji za příspěvěk - a doufejme, že to nepřijde.

Tohle naše vnoučata nepochopí.