Bohužel, řada vašich "továrních nastavení" je poněkud neslučitelná se životem. Jsou to jen paradoxní teze, nemající realistickou realizace v běžném životě.

Takže, přemýšlet o životě ano, ale aby to bylo k žití a nejen akademické úvahy.

Mluvíte mi z duše!

Mám pocit, že lidí, kteří uvažují jinak než dav, protože si za každých okolností zachovávají svoji pravou integritu, je čím dál méně, přesněji - je jich jak šafránu.

Nejen lidé, jako skupina, ale jako jednotlivci procházejí fázemi vývoje svého vědomí, a ty fáze mají své typické projevy, chování, myšlení, realitu.

Zde platí určité zákony, zákon zrození jež nám říká následné: každá kdo se narodí a tím pádem i jeho generace, tak nemá hned dnešní stav vědomí, respektive update ke dni ..., nemá žádné.

Na to navazuje druhá zákon, zákon lidské Matrice, bez něj by zde nebyl sousled kroků, fází jež máme společné se všemi kolem, jak ve své generaci, tak v generacích do minulosti.

Tyto fáze opět mají své typické chování, myšlení, realitu a tíhnutí a jsou společné jak pro naší generaci tak všechny v zad a v před.

Na to navazuje další zákon, zákon dospělého vědomí, jež se celoživotně už moc nemění, a na jeho stav má vliv prostředí kolem, popudy.

Historicky zde je jen několik dospělých životních stavů vědomí, s určitou svoji charakteristikou formování reality. To "zajišťuje, generační přísun, určitých archetypů osobností, a tím pádem dějinných opakování, od typů vůdců, i ideologům, různým fanatikům. Do toho vstupuje další zákon, zákon mozkových hemisfér, jež formují určité své charakteristiky vnímání, realitu, řád a evolučně jdou za fungováním zraku, kde jsou dva rozměry, jeden vnímání na blízko, a pracovní mód soustředění, tu mají aktivnější muži, zde se formuje realita, čas, řád, autorita, hierarchie ... .Pak vnímání na dálku, vnímání celku, dění a chování v širší realitě, což bylo nutné v pohybu v krajině plné predátorů, a orientaci pohybu v terénu při migracích. Tu mají aktivnější ženy, zde se formuje vnímání celku, tvořivost, duchovnost, tah pro rodinu, přírodu, a vše ve formátu celku, nikoliv zákonů a principů, jež zde nejsou tolika vidět. To je vidět v politice Evropy jež se za posledních 15. let silně feminizovala. protihráčem zde je zase vyhraněna forma, v podobě civilizačních predátorů, typu Putin, Erdogan, Lukašenko a dalších. levá hemisféra. To je pořád historická evoluce člověka v přírodních podmínkách soutěže ... .

U nás to začalo dobou Renesance, ale hlavně Osvícenstvím, kde bylo zrušeno poddanství, zavedeno základní vzdělání, příjmení, a formoval se stát. K tomu proběhlo několik průmyslových, zemědělských, medicínských, školních a dalších revolucí, jež zajistili společnost určitou stabilitu a nezávislost na dynamice zdrojů potřeb, a umět jim dát přidanou hodnotu, což vytvořilo nakonec místo pro další evoluci a to skrze svobodu člověka, jedince, který má přístup ke vzdělání, nemusí chodit na náboženství, plnit rodinné generační závazky, vše má v dosahu a muže si koupit.

To je jedna rovina evoluce, druhá je přidává informační a globální rovinu, od dob zavedení knihtisku, telegrafu, filmu, rozhlasu, televizi a dnes internetu a umělé inteligence.

To je velký evoluční tlak, a zcela odlišný od tlaku kde se zajišťuje naše přežití, zdroje, potomstvo, kmen ... .

Solitérní život bez větších závazků, a v prostředí všemožné zajištěnosti a snadnosti, tak vede společně s informačním a vnějším tlakem, k další evoluci, a vlastně historicky další fázi lidského vnímání, chování, reality, a má své typické projevy, chování, myšlení, a to ještě pod vlivem 2. hemisfér.

Levá tíhne jinak formovat život druhých, chování světa, vytvářet svůj řád, do něj pak otiskuje stav tam kde je.

Pravá zase tíhne k sociálním, emočním, duchovním uchopování a vedení ... .

Pro obě značí příklon k esotérice, duchovnu, různým konspiracím, entitám ... .

Bohužel, ale to přidává další "nestabilní" archetyp lidského dospělého celoživotního vědomí, a navíc aby člověk pokročil do dalších fází vědomí - archetypů, tak to vyžaduje až smrtelný celoživotní tlak vnějšího prostředí k transformaci.

Tím pádem, se zde stále dokola v každém nově zrozeném jedinci a jeho generaci opakuje podobný vývoj, s ním chování, a znova se objevuje ona Amerika, a obnovují dospělé archetypy osobností a tím pádem i dějiny. V podstatě to lze přirovnat, kdy historická fáze evoluce pod taktem predátorské přírody, tak odpovídá fázi vývoje housenky,