Pravicové škobrtnutí

Rusko, Gruzie, Jižní Osetie, jsou všude. Jsou daleko více všude, než v roce 2003 Irák. Zprávy o nich jsou zdánlivě překvapivě hlubší, než o Iráku nebo dnešním stavu v Pakistánu, či příčinách celého " VÝHRADNĚ RUSKÉHO" konfliktu. Možná proto, že o to, Irák a Pakistán nikdo nestojí. Jejich mocenské naladění odpovídá představitelům Europy. Posuzování mezinárodních vztahů, ideologií a občanských práv přichází v pravicovém tisku na řadu až tehdy, je-li značně patrný politický odklon od zájmů České Republiky. Ke konfliktu zajisté přidalo naprosto nevyvážené a jednostrané chápání stavu, které zároveň brání jeho pochopení. Bůh s námi.

Pravolevá vpoed!boris

Otevřete 34. číslo časopisu Repsekt ze strany 12 na Vás vykoukne "osvícený" článek Jiřího Soboty. Je plný zamlžených apelů o imperialistických zájmech Ruska, o tom, jak se nestotožňujeme s jeho představou o světě, se kterou máme hluboké zkušenosti. Chyba lávky. Nejenže se s imperialistickým viděním pan Sobota stotožňuje, dokonce jej evidentně podporuje ve svých narážkách na spojenectví s všemocnými Spojenými Státy a na převahu Evropy, její neschopnosti se sjednotit (->IMPERIALIZOVAT). Nevím z jaké naivity vychází přesvědčení většiny obyvatel této země o všemocné ochraně Spojenými Státy co se týče radaru, atd. Měli by si především uvědomit, že součástí každého (radarem podporovaného či ne) konfliktu jsou kromě "věží", "králů" a "královen" také pěšáci. Historickou analogii zde můžeme uvést například s počátkem 1. světové války a osudem Gavrila Principa, nemluvě o tom, že o strategickém využití Evropy jako jaderném bojišti mezi USA a Sovětským Svazem se v minulém století za vlády Margaret Thatcherové a Ronalda Raegana již uvažovalo.

Považovat jakoukoliv mocnost za dobromyslnou, spásnou, božskou, idealizovat si ji, vypouštět její historii nebo ji odebírat od úst republikánských diktátorů je zvrhlost, ohrožující sebe, rodinu, republiku a celý kontinent. Stejně tak jako její démonizace. Je to křivda a křivdy já nenávidím - jsou absurdní, zlomyslné a chtějí se tvářit, že křivditeli díky ní vše projde. Spojené státy, stejně jako Sovětský Svaz či Velká Británie za sebou mají dlouhou historii plnou násilí, okupace a útlaku. Problémem pana Sobotky je zásadní neporozumění, škobrtnutí. Naprosto nediplomatické tíhnutí k jedné straně, snaha vyhovět ji ve všem, odevzdat ji vše pro svou ochranu je jasným indikátorem provokace, znevažováním rovnováhy na mezinárodním měřítku.

Musíme si uvědomit, že jakkoliv Spojným Státům polezeme do zadku, jakkoliv se budeme snažit, nikdy to nebude dost pro to, abychom v jejich očích předčili Nikaraguu Guatemalu, které v minulosti tak rády mocensky vykořisťovali a okupovali. Důležitost země se nedovíjí, neodvíjela a odvíjet nebude na míře jejího prdelolezectví. Vždycky spíše půjde o rozlehlost státu nebo šíři jejího nerostného bohatství. A zámminka k okupaci se vždy najde. Z loajality se totiž armáda postavit nedá, TAK je to jednoduché. Jaképak copak, pane Sobota... imperialistické zájmy Spojených... eh, promiňte, RUSKA? Jak se liší okupace Nikaragui USA od okupace SSSR Československa? Tím, že se vše odehrálo na jiném kontinentě? Pak ale nemůžeme vůbec uvažovat nad rámec vlastního státu, nejsme-li schopni si připustit objektivní pohled! Vy, pane Sobota, byste totiž podle všeho chtěl být na koni. Chtěl byste se, jako většina Čechů, pomstít. Na palubě M1Abrams byste chtěl zapalovat ivanovy vesnice, ty líhně zla!

Nejste, stejně jako žádný Čech, Spojenými Státy, ani Moskvou. A USA ani Rusko nebudou nikdy tak malé jako Nikaragua, Palestina nebo Irán. Jste ten malinký státeček uprostřed Evropy s bezbrannou historií. Chcete být na koni, nebo možná spíše v tanku. Jenže takový Vám zlaté bezmocné české ručičky stejně nikdy nepostaví, leda by byl z papundeklu! Varuji Vás, Parkanovou, Klause. Važte své činy, sic jste uboze subjektivní. Nevadí Vám Rusko, vadí Vám, že nemáte jeho moc nebo moc Spojených států, což je to samé.