Volba papeže

První den očekávaný černý dým. Černý dým - papež zvolen nebyl, bílý dým - papež zvolen byl. Volit se smí 4x denně. Celá záležitost připomíná systém pokus - omyl. Případně omyl - omyl.

Dejme tomu, že by Bůh měl vyhédnutého nového papeže. Dejme tomu, že by kardinálové všichni slyšeli Pánův hlas. Potom by první den okolní pozorovatelé spatřili bílý dým s tím, že nový papež by byl zvolen 100% hlasů.

Namísto toho letí z komína ve Vatikánu spousta a spousta uhlíkových sazí. Divadlo zvané volba papeže nahrává všem ateistům, kteří argumentují: "Jak to, že se nemůžete shodnout, když máte tak blízko Bohu? To těch bohů máte několik? Nebo si z vás Bůh robí kozy?"

My, věřící, si můžeme klást otázku: "Jaká je schopnost římskokatolické církve vést lidi za Bohem, když sama očividně v oblasti vedení  Bohem silně pokulhává už při volbě papeže? Nechtělo by to méně peněz, více pokání a lásky k Bohu a nějakou tu reformaci vůbec?"