Evoluce, tedy teorie či všeobecně přijatá pravda, která nám podsouvá myšlenku, že jsme se vyvinuli jako druh z opičky, je populární a líbivá. Jenže také hodně děravá. Že se člověk fakt vyvinul z opice? Dobrá, ale jak to, že se tento proces zastavil? Kde je důkaz, že kdy probíhal?
Kdyby totiž člověk skutečně procházel vývojem a vyvinul se z opice, bylo by normální, že by se lidem občas narodila opička a jiným lidem zase cosi, co by bylo dalším stupněm vývoje, tedy novým druhem, který by byl vývojově po člověku. Evoluce totiž předpokládá varianty v rámci vývoje druhu a pokud tyto varianty připustíme, musíme připustit jak variantu minulou, tak budoucí (jak by jinak mohly varianty mezi sebou soutěžit o přežití?). Rození jedninců různých druhů v lidských rodinách by bylo možno statisticky zpracovat a řídilo tzv. rozdělením pravděpodobnosti, například logaritmicko-normálním, kde by bylo možno zaznamenat asymetrii rození různých druhů v rámci druhu převažujícího v závislosti na stupni vývoje druhu.
Za posledních 140 let, kdy je známa evoluční teorie, se v žádnému člověku nenarodil ani druh minulý, tj. opička, ani druh budoucí, tj. nějaký nadčlověk. Rodí se lidé chytří, méně chytří, rodí se lidé s nejrůznějšími vadami, rodí se i například siamská dvojčata, ale pořád to jsou lidé.
Dejme tomu, že by v danou chvíli stačilo, aby se v soutěži druhů narodilo 1 promile nového druhu řekněme Homo Supersapiens. I kdyby většinový druh měl pravděpodobně tendenci nový druh zlikvidovat, několik jedinců by přežilo a díky superinteligenci a dnešní pokročilé technické základně by byl s to se se základním druhem Homo Sapiens utkat o přežití.
Jenže za 140 let, řekněme tedy v 10 miliardách případů, se žádné lidské dvojici nenarodila ani opička, ani Homo Supersapiens. To znamená, že evoluce pravděpodobně neprobíhá a to s pravděpodobností řekněme 1 - počet potřebných případu na jeden výskyt / počet sledovaných případů = 1 - 1 000 / 10 000 000 000 = 0,9999999.
Je dobrá otázka, zda by bylo možno dokázat, nebo vyčíslit pravděpodobnost, že evoluce kdy probíhala, ale to by bylo v oblasti čistých spekulací, protože chybí potřebné údaje (nulový výskyt se statisticky špatně zpracovává), nehledě na to, že seriózní vědecký negativní důkaz (tedy že něco neexistuje) nelze provést.
Bída dnešní vědy spočívá v tom, že z nějakých důvodů lze přijmout neprokázanou hypotézu za dokázanou vědeckou pravdu procesem, který je podobný hlasování v politice. Kdyby se vědci drželi procesu hypotéza - teorie - matematické zpracování a simulace - experimentální ověření - prokázaná pravda, nepůsobili by někteří z nich dojmem spolku kecalů z Prodané nevěsty.
