Štěpáne Bicero, není nad to mít důvod se zasmát

JE dobré skutečně vnímat pravý význam slov a nezaměňovat - vedete skutečně skvělý, vysněný, pohádkový život důchodce, ale já psal o plnohodnotném životě - a to je rozdíl.

Jak správně píšete, nejste v produktivním věku a tudíž se Vás netýkají problémy tvorby či renovace spotřebovaných hodnot. Na nich se ale přesto podílíte pěstováním zahrádkových plodin a sběrem lesních produktů. Většina Vašeho života tvoří zábavička - golf, pes, čtení novin, zírání na bednu. Nicméně kde je místo pro nějaké to vnouče ve Vašem životě, kde je místo pro přátele a navazování nových či prohlubování stávajících vztahů? O tom vůbec nepíšete.

Z pozemského hlediska je Váš život naplněný tak z 80% konzumem obdivovatelé konzumního způsobu života Vám tleskají. Jelikož žijeme v konzumní společnosti, je těch tleskajících hodně.

Dalo by se polemizovat o tom, jaký má Vámi popsaný život vůbec smysl. Současně podotýkám, že je pro Vás efektivní tuto otázku si vůbec neklást, protože na nepoložené otázky není třeba hledat odpověď.

Z duchovního pohledu se věc jeví nějak tak složitěji. Podotýkám, že starou belu záleží na tom, zda si myslíte nebo nemyslíte zda je nebo není Bůh - existence Boha je zcela nezávislá na tom, co si myslíte. Také podotýkám, že pracuji v leteckém průmyslu, kde se dbá především o to, aby člověk, který odstartuje v létajícím prostředku se vrátil na zem v původním stavu - tedy živý s zdravý. Tudíž se studují především ty nejméně příznivé možnosti toho, co se může stát a sestavují se strategie a taktiky, jak se těmto nepříjemným možnostem vyhnout. V souladu s filozofií nejnepříjemnějších možností toho, co se může stát se Vás ptám:

Co myslíte, půjdete do pekla?

Můžeme rozebrat, zda peklo existuje, zda Bůh existuje, zda ... Pravdou zůstává, že taková možnost tady je. Existenci Boha a existenci pekla totiž nelze ani potvrdit, ani vyloučit, nepříjemná hrozba pekla tady tedy je.

Mohu Vám prozradit, že i v případě Vašeho stylu života nemáte pobyt v pekle zaručen. Bůh je Bohem milujícím a nanejvýš slitovným a tudíž obvykle dá člověku další šanci. Ovšem za další šanci je potřeba považovat i výše zmíněný pobyt v pekle, který není prostředkem trestu, ale nápravy. Spálí se ve Vás věky nahromaděný prázdný a nepotřebný balast - vzdáleně asi něco takového, jako byste provedl přeformátování harddisku plného nepotřebných údajů, přičemž ty údaje, které k něčemu jsou byste předem zálohoval a posléze provedl reinstalaci systému s obnovou potřebných údajů.

Nikdo neví, jak naše příští šance poskytnutá Bohem bude vypadat a také nikdo neví, zda tato stávající šance není poslední. Proto Bůh v Bibli píše o naléhavosti obrátit se k Němu - hned ...

Tudíž je možné položit otázku - co jste udělal s šancí Bohem poskytnutou, jaké kvality ve Vás vznikly, jak jste se přiblížil Bohu, abyste na věky žil s Ním ...

A odpověď? Šanci Bohem poskytnutou jste zatím spotřeboval přesně dle pravidel a stylu konzumního života.

O tom, zda jsou tyto řádky blábol, nebo ne se za nepříliš dlouhou dobu dozvíme - čověk v tomto těle nežije na věky a my právě prožíváme takový ten podzim života, který může trvat nejvýše několik desetiletí. Pote staneme nebo nestaneme před Bohem Všemohoucím, někdo k láskyplnému přijetí, někdo k soudu. Nicméně poctivé je předpokládat, že nastane pro nás horší alternativa, a tou je ona možnost existence soudu.

Stále si, pane Štěpáne Bicero myslíte, že máte důvod zasmát se?