Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

I když je mým celoživotním údělem zhruba to, co doporučuje učit pan autor tohoto blogového článku (máme pro to hezký český název "techniky duševní práce"), nikdy bych si nedovolil zanedbat něco z osnov jakéhokoliv gymnazijního předmětu. Když se mi nějaká klasická školní pasáž nelíbí, tak se ji nejdříve co nejlépe naučím, a pak bojuji za změny osnov třeba svými články, knihami, kurzy. Přece nemohu coby středoškolský student brát právo do svých rukou a se známou hnusnou výmluvou "na co mi to bude?" si ohýbat školní řád a studijní povinnosti. Jak to mohu cca v 16 letech už tak jistě vědět? To by mi taky rázný učitel mohl kontrovat řečnickou otázkou "na co ty nám budeš?" a sebejistě mne zprovodit ze světa:-).

Navíc - techniky duševní práce a klasické učivo všeobecné vzdělanosti se náramně podporují. Umění studovat, paměťové dovednosti, komunikace u zkoušek, zvládání trémy, dobré vztahy s učiteli a spolužáky... To je tím jedním a pomáhá tomu druhému.

2 0
možnosti
MK

Myslím, že by bylo celkem zajímavé sledovat reakci toho studenta poté, co by jej rázný učitel zaskočil tou řečnickou otázkou.;-D

0 0
možnosti
Foto

Já bych vycházela z toho, že středoškolské vzdělání není povinné. Mělo by mít jistou úroveň a mělo by obnášet jisté penzum teoretických znalostí. Stejně jako vysokoškolské, pokud se zaměříme jen na použitelnost v běžném praktickém životě, dá se vystačit se základní školou a nějakým praktickým učebním oborem. Takže pokud má někdo problém s teoretickými znalostmi, měl by se jít vyučit třeba truhlářem. Tam takové znalosti potřeba nejsou. Většina těch stížností nejspíš vychází z nevhodně zvoleného typu vzdělávání.

3 0
možnosti

Poslední dobou je mezi žáky nejpoužívanější věta: To se učit nebudu, to nepotřebuji vědět ! ... Pokud si myslíte, že nepotřebujete znalosti jako jsou rovnice s odmocninami a fyzikální vzorečky pro rychlost, tak si pak nestěžujte, že jediná práce ke které vás pustí, je skládání jogurtů do regálů v noční směně v Tescu ...

2 0
možnosti
LJ

S dovolením pár poznámek (nechci naštvat, jsem přítel. :-) :

1) Gymnázium je škola, která má poskytovat encyklopedické znalosti - tedy připravit studenta na VŠ, přesněji, na jakoukoli VŠ - od technického, přes medicinské, ekonomické .... až po filozofické zaměření. Pokud jste chtěl synkovi zajistit vědomosti úžeji zaměřené, měl jste mu doporučit studium na jiné střední škole.

2) Pro komunikaci je docela důležité mít pojem o stavbě souvětí a vět. Použiji velmi jednoduchý příklad: "Jezte, děti!" X "Jezte děti!" - poněkud rozdíl, že?

3) Obsah učiva je problém věčný. Svět je složitý a těžko odhadnout, co budou děti doopravdy potřebovat. (Co my víme, zda nepřijde za chvíli obávaný blackout a nebudou nejvíce potřebovat přežít v přírodě, orientovat se bez GPS atd. - opět používám křiklavý případ)

Obsah učiva je tak trochu mix tradice a setrvačnosti, ale také touha předat zkušenosti minulých generací, zohlednit požadavky součanosti s předpokladem, že budoucnost jí bude hodně podobná. A teď to všechno nacpěte do časové dotace hodin, do často líných mozečků :-) teenagerů - a ještě tak, aby výsledky byly dobře měřitelné, protože ty budou předkládány kontrolním orgánům, ty se budou měřit i na zkouškách.

4) Tzv. soft skills (tedy jak píšete "sebedůvěru, kreativitu, umění řešit problémy, kriticky přemýšlet, nenechat sebou manipulovat, umět vyjádřit svoje potřeby, schopnost spolupracovat, kvalitně komunikovat, vytvářet kvalitní vztahy ..." ... by se měli učit právě při procesu - a to nejen ve škole, ale hlavně za podpory rodiny. Naučit se překonávat překážky a dokázat zvládnout i nudné věci (vytrvalost, úsilí), srovnat se i nesympatickým učitelem (vztahy a kominukace), jít do hloubky problému (větný rozbor) atd. atd. Samozřejmě, že by bylo prima, kdyby měli na to samostatná cvičení, ale není čas při tom objemu učiva. Také to nikdo nehodnotí, není to měřitelné, tedy se tomu věnují jen dobří učitelé a dobří rodiče, tak, jak mohou a umějí, jak osobnostně dorostli. Čest jim! :-)

8 0
možnosti
LJ

Nevešlo se k poslednímu odstavci: Tedy ruku na srdce: Není tento článek jen takovým trochu malinko krycím manévrem, pod kterým je obyčejné: "Kruciš, ta čtyřka mě stejně dost mrzí, synku. Navíc se přiznávám, že já těm rozborům taky moc nerozumím." :-) :-) :-)

Jak říkám, nic ve zlém. :-)

2 0
možnosti
RK

Také jsem si na základní škole říkal, k čemu mi budou větné rozbory? Jenže to mi bylo zhruba dvanáct let... A dnes, když se snažím sestavit nějaký alespoň trochu reprezentativní text, za který bych se nemusel stydět, hledám na internetu v pravidlech a znovu se učím, kdy a za jakých podmínek např. píšeme čárku... A věřte nebo ne, ale souvislost tam je...

Ostatně se to netýká jen větných rozborů, mnohokrát se mi stalo, že jsem dohledával informace, které by příslušely do dějepisu nebo zeměpisu, protože se mi zatím "vykouřily" z hlavy a já si připadal poněkud nedostatečně.

Rozhodně mě nemrzí, že jsem se tenkrát to všechno musel učit, naopak mě mrzí, že jsem mnohé z toho zapomněl. Nerad si totiž připadám omezeně...

Popřemýšlejte o tom.

Ostatně ono i to proklínané memorování není neúčelné. Paměť se musí cvičit a to v každém věku.

Vyrůstal jsem v době, kdy bylo ve škole méně volna než dnes, ale neměl jsem pocit nějakého přetěžování. I tak bylo dostatek času na lítání po venku a zlobení. Byly to hezké roky.

Člověk by si měl zvyknout, že někdy musí zvládnout i to, co ho nebaví a třeba i tomu navzdory uspět. A tím více si pak vážit, pokud nakonec může dělat to, v čem je dobrý a v čem vyniká. Rozmazlená vybíravost není na místě a pro život je spíše komplikující, protože život zpravidla nic na stříbrném podnose nepřináší. Naopak - odříkaného chleba největší krajíc. To je řekl bych základní životní heslo, protože mnohé z toho, co jsem kdy ošidil, se mi později v určité formě vrátilo...

Proto říkám větné členy rozhodně ano a k tomu cizí jazyky, prezentaci vlastních názorů, argumentaci, důraz na souvislosti a studentské projekty rozvíjející kreativitu, spolupráci, schopnost analyzovat problém, popřípadě uvědomit si rozsah a potřebnost komplexních řešení.

18 1
možnosti
Foto

J60i10ř98í 58L50i10b74e51r

27. 2. 2016 22:17

"Základní pravidla efektivní komunikace a její schopnost, mi přijdou důležitější, než větné členy."

-------------------------------------------------------------------------------------------

Prostě vyjděme z toho, že Vás většina diskutujících zřejmě nepochopila. Proč - to nedokážu definovat. Za mne s Vámi souhlasím a dávám karmu. R^Kdysi jsem žil jsem v přesvědčení, že mne škola připraví pro život. Včetně té vysoké. Jak jsem se mýlil...

3 1
možnosti
Foto

Základní pravidla efektivní komunikace a její schopnost do značné míry souvisí s pochopením stavby jazyka, tedy i s větnými členy. Je důležité vědět, kdo či co je subjektem sdělení, kdo či co je jeho objektem, co v daném textu vyjadřuje jejich vlastnosti, co predikujeme či zda jde ve sdělení o to, jakým způsobem, kdy či například proč má k predikovanému dojít. To je logika textu a to je zároveň onen větný rozbor.

10 1
možnosti
Foto

Podle čeho by se dítě mělo rozhodnout, jaký obor dále studovat, když by se nemělo možnost blíže seznámit s jednotlivými předměty?

3 0
možnosti
PP

P24e72t69r 55P68r95a38u43s

27. 2. 2016 21:44

"Všechno, co se kdy naučíš, se ti jednou může hodit," říkával mi otec. A pro čtyřku nikdy neexistovala omluva. Pokud nevíte, proč se na střední škole vyučují větné rozbory, zeptejte se na ministerstvu školství. Takhle jen rozšiřujete řady rozumbradů, kteří školství rozumí, protože přece taky chodili do školy. A ještě jedno moudro. Jeden z docentů nám na přednáškách tu a tam vykládal i o životě. O škole říkal, že tam nechodíme proto, abychom se něco naučili, ale abychom se naučili učit se.

3 0
možnosti
VPS

Vcelku rozumný článek. Škola fakt cpe dětem do hlav mnoho zbytečností na úkor věcí potřebných do dnešního a, hlavně, toho zítřejšího světa..

2 3
možnosti
JK

Prispěvky některých komentátorů v diskusi, kteří kritizují můj názor, jsou postaveny na logické argumentu, že vše, co děláme, tedy i to, co se děti učí ve škole, má nějaký význam. Ano, to je pravda. Ale i pobyt ve vězení, autonehoda či 2. světová válka mohou mít a mají svůj význam. Článek je o něčem jiném...

Právě schopnost pochopit složitější text, jeho hlavní sdělení a umět na něj adekvátně reagovat je to, co je podle mého názoru univerzální dovednost pro celý život a to je něco jiného, než treba učení se nazpaměť věcí, které velká část dětí brzy zase zapomene, třeba proto, že je na všech typech škol malá možnost individuálních vzdělávacích plánů a školy se podle mě /můžu se ale mýlit/ málo zaměřují na to , aby v každém žákovi rozvíjely to, pro co má vlohy a pomáhaly mu s jeho případnými handicapy.

4 4
možnosti
JH

Právě schopnost pochopit složitější text je podmíněna znalostí gramatiky; to jsou také ty větné rozbory a pod.

6 2
možnosti
  • Počet článků 29
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2527x
Jsem směšný a trapný politik, mluvka a provokatér. (převzato z diskusí pod blogy) :-) Jinak jsem ekolog, manažer, aktuálně bývalý politik, který věří, že má smysl snažit se o lepší svět a že záleží na tom, co děláme a jak se chováme. Věřím v sílu vizí, i když se zdají zpočátku nereálné. Jsem praktický idealista.

 

 

Seznam rubrik