Otázka je proč?...

Jsem člověk, který rád přemýšlí a tak mě vždycky zajímalo proč. Proč jsou lidé schopní utrácet více než vydělávají, jíst věci, které je zabíjí nebo ubližovat ostatním a ještě z toho všeho mít výborný pocit. Proč lidé uctívají peníze místo ctění hodnot na kterých doopravdy záleží? Proč je síla peněz často větší než síla lidského charakteru? Pokusme se společně najít odpověd.

Jak jsem nastínil minule, spousta z takových věcí je dána zejména nedostatkem informací. Dříve neexistovalo (či někdy spíše „neexistovalo“, ale to je zase jiné téma) nezdravé jídlo nebo postižení lidé, ještě dříve bývala chřipka smrtelná. U většiny podobných má už samotné získání určité informace potenciál problém vyřešit a odstranit. Vztah mezi informací a řešením problému je vcelku přímý. Objevíte penicilín, lidé přestanou umírat na infekce. Vztahy v takových případech jsou jasně dané.

Bohužel ne všechny problémy mají takto přímočaré řešení. Většina jich je o něco komplikovenějších, i když i ony většinou mají, trošičku paradoxně, velmi jednoduchou příčinu. S řešením už to bývá horší.

Přemýšleli jste například někdy nad tím, proč pro spoustu lidí je to, jakou značku oblečení nosíte důležitější než to, jaký jste člověk? Proč se většina lidí, které za den potkáte mračí a vypadá jako kdyby to, že se narodili bylo tím nejhorším, co se jim na světě mohlo stát? Proč si lidé pořád na něco stěžují? Proč mají vždycky větší problémy než ten druhý?

Já nad tím hodně přemýšlel, něčím si prošel, mnohé si vyzkoušel a jsem si jistý, že základ je v lidském sebevědomí a zejména sebehodnocení. Jistě, spoustu věcí můžeme „svést“ na společnost, v jaké jsme žili a bohužel i na tu, v které žijeme teď. Je pravda, že v současné době jsme mnohdy postaveni před velmi těžké volby typu: „Buď budu dělat práci, která mě nebaví, nenaplňuje, ale zajistím tak rodinu nebo se budu držet toho, co chci dělat, ale rodina tím bude trpět“. Je pravda, že do spousty podobných voleb nás společnost nutí, nicméně ono konečné rozhodnutí, co je pro člověka důležitější a čemu dá přednost, je vždy jen na něm samotném.

Problém je v tom, že většina lidí není schopná za svá rozhodnutí převzít odpovědnost. Stále věří tomu, že by za ně měl rozhodovat někdo jiný a to navíc jen a pouze v jejich prospěch. Bohužel tak to na světě nefunguje a tím vzniká dokonalé podhoubí současné všudypřítomné frustrace a jejího vylívání si na okolí.

Největší průšvih ale je, že pozice, na kterých se rozhoduje o budoucnosti firem, států či celého světa, zastávají stejně frustrovaní lidé jako ostatní. Není to tak určitě všude, na většině pozic však zatím bohužel ano. A díky tomu se svět dostává do tak neudržitelného stavu, jak ho známe dnes.

V následujících blozích se na příkladech z běžného života, původem špatné nálady počínaje, přes rozhodnutí ovlivněná penězi, až po problémy životního prostředí pokusím vysvětlit svůj pohled podrobněji a srozumitelněji. A ocením, pokud se k mým teoriím vyjádříte, podpoříte je, zkritizujete či pokud si třeba přímo napíšete o nějaké téma, na které bych měl ony teorie „napasovat“.

Příjemný den:-)