Dělají šaty člověka?

Víte, jednou z nejznámějších postaviček Karlových Varů byl svého času jeden starší inženýr. S každou ze svých pěti koček mluvil jiným jazykem a ... byl to bezdomovec.

V komentáři k mému minulému příspěvku padl dotaz, zda hodnocení lidí podle prvního dojmu považuji za špatnou vlastnost. Složitá otázka.

Tak to není. Osobně si myslím, že na světě není tolik věcí, které by šlo jen tak bez souvislostí zařadit do kategorie „dobré“/“špatné“, „pozitivní“/“negativní“. Vždycky záleží zejména na úhlu pohledu a množství informací, které máte. Žádná věc na světě se totiž neodehrává samostatně, nezávisle na ostatních. Vždycky existuje spoustu dalších souvislostí, které pohled na danou věc mohou zcela změnit. Všichni se například shodneme na tom, že střílet po lidech je „špatné“. Co když je ale člověk po kterém vystřelíte někdo, kdo Vám s nožem v ruce vyhrožuje smrtí, pokud mu nedáte peněženku. Nepřesouvá se v tomto případě střílení po lidech blíže k oné „dobré“ kategorii? Ale zpátky k oblékání.

Oblečení Vám o člověku může hodně napovědět. To bez debat. Nelíbí se mi pouze to, pokud ho někdo bere jako neměnné a jednoznačné. Zejména ve smyslu toho, že člověka kvůli jeho oblečení svým způsobem odsoudíte, nedáte mu šanci ten první dojem změnit. Zaškatulkujete a v mozku si nastavíte, že to nemůže být jinak.

Historicky samozřejmě první dojem svůj velký význam měl. Nejprve bylo třeba rozlišit příslušníka jiného kmene, později banditu od mírumilovného sedláka či příslušníky jednotlivých šlechtických rodů. V době kdy neexistoval internet a barevné časopisy s fotografickou přílohou o celebritách a přesto bylo nutné občas daného člověka poznat na první pohled. Tehdy samozřejmě mohlo naprosto odlišné oblečení výborně posloužit, ale v době, kdy si průměrný člověk z Jakarty může teoreticky koupit stejné oblečení jako bankéř v New Yorku, protože většina řetězců má pobočky po celém světě, mi hodnocení lidí podle oblečení připadá jako vcelku zbytečný přežitek.

Víte, v Karlových Varech byl svého času vcelku známou postavičkou jeden bezdomovec. Inženýr, který si s každou ze svých pěti koček, o které se staral, povídal jiným jazykem. Samozřejmě si za to, že žil na ulici mohl částečně sám, ale částečně měl prostě smůlu. A to co mi opravdu moc vadí je, že lidé kolem takového člověka, který je svými znalostmi i zkušenostmi mnohdy značně převyšuje, projdou a pokud se na něj vůbec podívají, tak pouze s opovržením či odporem v očích. A to patří podle mě rozhodně do kategorie „špatně“.

Ale nejde jen o tento, v mnoha směrech extrémní případ. Představte si například situaci, kdy jsem se s někým vsadil, prohrál, a mým trestem je obléknout se do dámských šatů a projít městem. Věc, která s mým běžným životem nemá naprosto nic společného a kterou už dost pravděpodobně nebudu nikdy opakovat. Pro spoustu lidí, které v těch deseti, dvaceti minutách ve městě potkám, už ale budu navždy zapsán jako: Vtipálek, idiot, úchyl, travestita,... Každý ať si dosadí podle svého.

A mohl bych uvést spoustu dalších podobných příkladů, kdy vše není tak jednoznačné, jak to na první pohled vypadá. Ale nechci Vás zbytečně zdržovat.

Poslední věcí, ke které se chci dnes vyjádřit, je tedy to, co se nám snaží podstrkovat reklamní kreativci(a popravdě klobouk dolů před nimi), kdy koupí oblečku od Diora se z Vás stane lepší člověk, budete patřit do vyšší vrstvy. Schválně, víte, kdo si nejvíce kupuje věci drahých značek? Jsou to zejména lidé, kteří na ně nemají. Kteří často spoří několik výplat, aby si po půl roce mohli vítězoslavně kopit kabelku Gucci a stali se cool. Ale to už do oblékání vpodstatě nepatří.

Shrnuto: Mě osobně přijde hloupé, zaškatulkovat si člověka podle jedné konkrétní chvilky, kdy se s ním setkáte. Udělat si prvotní obrázek o člověku prostřednictvím jeho vzhledu ano. Ale pak i nadále zůstat otevřený k tomu, že všechno může být ve skutečnosti trochu jinak. Nemusí, samozřejmě, ale pokud si po prvním dojmu dáte klapky na oči, ochudíte se o možnost, poznat člověka blíže a pouze v sobě dál a dál podporujete zažitá klišé, dogmata a předsudky o tom, jak jsou všichni ti a ti a ti stejní. Já mám radši vědomí, že to tak být nemusí.

Příjemný víkend.

Všichni jsme stejní lidé. Bez rozdílu. A to, jaké oblečení máte zrovna na sobě, by dle mého názoru, nemělo hrát v našich život zdaleka tak důležitou roli.