A tož je u nás, je to, paní Melišová, tak, jak se Vám snilo. Manžel je ranní ptáče, já noční. U nás existuje dělba práce. Já se starám o večeře, anebo o nějaké to přilepšení při sledování tv-zpráv, případně nějakého zajímavého televizního pořadu, u kterého manžel pravidelně usně. Jé dokoukám, pak ho vzbudím a jdeme spát. Po ráno on vstává první, nachystá hrnky na kávičku, a malou snídaní a sklenku A před tím jako "vitaminové bomby", džudu. A pak si sedne do vedlejšího pokoje vedle v pokoji k počítači. On vstává v 5.30 j hod, já v 6.30 hod. Když vstanu a jdu kolem, zaťukám na dveře, jdu do koupelny a než provedu ranní hygienu a přijdu do kuchyně, na stole jsou pro nás dva hrnky horké kávy a džus a něco malého do k zakousnutí. Někdy mu povím co bylo v Událostech- komentářích (když spal), n usnul - a i když máme na politiku podobné názory, někdy jsme se dohadovali... Abychom se tmu vyhnuli, vymyslila jsem malý trik. Zhasla jsem velké světlo nad stolem a postavila jsem na něj svícínek a zapálili svíčku. Před tou rozsvícenou svíčku již nepřeme -(o politice), bylo by nám to trapné. Bavíme se o tom, co nás ten den čeká, co budu vařím apod. Doporučuji to i vám. (Samozřejmě st to dá aplikovat hlavně pro ty, co si už jako my užívají zaslouženého důchodu. Dobrý a krásný den. (Brzy bude jaro. Sněženky pod oknem již vystrju kují své bílé hlavičky). 
. Jakmile se dostanu mezi lidi, tak už byste mne nepoznali, už jsem Zpěvanka... 
