Janka, tenhle svět je od začátku pozemského života založený na požírání jedněch druhými (ulov nebo budeš uloven). Začalo to u mikroorganizmů a pokračovalo napříč živočišnými druhy, dokonce i rostliny mezi sebou "bojují," například o místo. Člověk se postavil na vrchol tohoto dění a myslí si, jaký je nejchytřejší, nejlepší a tak dál. Není a nikdy nebude, pokud se nevymaní z tohoto základního životního principu požírání.

Pokud bychom chtěli žít v harmonii se všemi, museli bychom se narodit tam, kde už onen pozemský princip neplatí. Ale to bychom se napřed museli zbavit svého vnitřního protivenství, které máme v sobě do určité míry všichni na tomhle světě, i když mnozí z nás si to nepřipouštějí.

Vím, není optimistické, co jsem teď napsal. Ale vlastně je, jednou tuhle tvrdou školu vychodíme, a potom budeme smět dál.

Ďakujem, Honzo, sa prečítanie týchto mojich úletov. A za múdry komentár.

Na počiatku bol Sumer, ako písal Zamarovský, a možno to bude ako v Pater noster,ako bolo na počiatku, tak nech je i teraz i vždycky i na veky vekov...Možno sú veci, ktoré sa nikdy nedozvieme. A asi je to tak dobre.

Bůh dal lidem svobodnou vůli. Bylo by tedy v rozporu s jeho podstatou, kdyby jakkoli zasahoval do lidského konání. Lidé však obecně velmi rádi shazují zodpovědnost na druhé, tedy i na Boha.

Je to důkaz jejich nevyzrálosti, přičemž věk ani vzdělání v tom nehraje téměř žádnou roli.

Jelikož je výše úrovně kolektivního vědomí v průběhu celé lidské existence bohužel velmi nízká (pohybuje se v podprůměrných hodnotách), pak se nelze divit, že konání valné části lidí, potažmo pak celého lidstva, řídí jejich ego, pýcha, závist, nenávist, chamtivost apod., to jest vše neslučitelné se skutečnou láskou k bližnímu, zato však (vědomě či nevědomě) silně podporující zlo, utrpení, války atd.

Lidé většinou chtějí měnit vnější okolnosti a druhé, zatímco vnitřní změnu (ať už vědomě, nebo podvědomě) odmítají, čímž vlastně odmítají i růst svého vědomí a skutečného uvědomění jakožto jediného prostředku užitečné změny, kterou mají ve své moci a která by následně pomohla i k růstu dobra, klidu a míru celého lidstva.

Ďakujem, Pavle, za prečítanie týchto mojich riadkov, a za milý, slušný a múdry komentár. Prajem pekný večer.

Jsem agnostik, a tak je pro mě těžké diskutovat v otázkách víry. Ty jsi položila otázku a v blogu jsi si na ni odpověděla. Kdyby všemohoucí Bůh zastavil veškeré násilí, popřel by svůj dar lidstvu, svobodnou vůli se rozhodovat. Udělal by z lidí figurky ve stolové, kterou by řídil. Bůh dal lidem dostatek návodů, jak se chovat, aby žili v míru a bez násilí. Kdo bije ženu, hřeší, hřeší a ví to. Bůh ho nezastaví, ale je všemohoucí, vševědoucí a předpokládám, že i vše si pamatující a podle toho bude i soudit. Boží soud je sice předpověděn do budoucna, ale je třeba a lze se na něj připravit již v tomto věku, jakkoli jako lidé nevíme, kdy přijde (Marek 13:32; Matouš 24:36). Je tedy násilí to správné chování a správná příprava? Jak jsem napsal na začátku, jsem agnostik.

Hezký víkend Jani

Vašek

Ďakujem Ti, Vašku, za prečítanie týchto mojich úletov a tiež múdry komentár. Ja v boha verím, ale aj v zákonitosti vesmíru. Možno nie je nekonečný, len my ľudia máme iné chápania nekonečna. Ani ľudský mozog nie je prebádaný. Ale škoda, že využívame svoje schopnosti na páchanie násilia.

Ukradneme nejakú pravdu a zmeníme ju na lož. Lebo lož nám poslúži na páchanie zla v mene niečoho.

Mocní tohto sveta si myslia že sú všemocní.

Osobne si myslím, že duchovno existuje tak ako existuje i hmota.Vlastne súzniem s tým,čo píšeš i ty i Honzo, lebo každý môžeme mať iné chápanie a je to dobre, lebo dokopy to niečo dáva.

Bola som na tej ortopédii a vrazil mi tri injekcie, a mám cvičiť. Pekný večer a díky za čítanie, Vašku.

Díky, tohle je velice zajímavé a hluboké přemýšlení.

Děkuji Vám za ně moc. Nejsem schopen napsat nějakou jednoduchou odpověď. Určitě je to věc obrovské svobody, jakou člověk obdržel. Ale to není všechno, vždyť stejně tak je člověk volán k velké laskavosti a milosrdenství. My sami se "na obraz Boží" chováme v naprosté většině takto ke svým dětem. Od nejútlejšího věku jsme k nim něžní, laskaví a věnujeme největší možnou péči jejich růstu. Postupně stále více, s tím jak děti rostou, jim ponecháváme svobodu a respektujeme ji: Jak se svým životem naloží a kterým směrem se dají. Sami na sobě můžeme vidět, kdo je Bůh a jak se k nám chová - on ovšem mnohem silněji a dokonaleji, než my. Rodič, který by si vlastní děti usurpoval, vedl by je úzkostlivě jak na provázku, by jim tím (ale i sobě) velmi ublížil. Nevyrostly by nikdy do plné dospělosti.

Vzpomněl jsem si také na příběh, který bývá zpravidla uváděn, jako "podobenství o marnotratném synu". Ve skutečnosti je to ještě více vyprávění "o milosrdném otci". V tom příběhu otec vyhlíží svého syna, který zmizel kdesi ve světě. Věří že se vrátí. A když ho zdálky zahlédne, vybíhá mu vstříc, ani nechce slyšet jeho slova omluvy. Navléká mu prsten a nechá přinést nejlepší šaty, vystrojí hostinu na oslavu jeho návratu.

Nádherný je také Rembrandtův obraz a to mocné , vroucí gesto otcova obejmutí. Světlo, které scénu prozařuje, jakoby vycházelo zevnitř obnoveného vztahu mezi otcem a synem.

Ďakujem, veľmi pekne, pán Trizuliak, za veľmi úprimný a múdry komentár. Boh má vlastne najlepšie nervy zo všetkých otcov. Hej, Rembrantov obraz je nádherný, čím viacej sa človek na neho díva, tým väčší pokoj cíti, alebo na Michelangelovu Pietu, alebo aj Pietu na Vyšehrade a iné diela, ktoré na nás prehovárajú historicky i duchovne.

Krásná úvaha Můj názor je, že Bůh stvořil svět proto, aby sám zažíval vše, co předtím neznal. Nemohl vědět co je dobré a co je špatné, pokud to sám nestvořil. Podotýkám, že nejsem věřící a toto je jen můj soukromý pohled.

Vďaka, pán Burian, za prečítanie týchto mojich filozofických úletov. Hej, zaujímavé, to ma nenapadlo.

Myslím, že vy pracujete s ľuďmi tak máte približne predstavu, kam sú až schopní zájsť.

Keby sme nakukli do biblie, sám Ježiš okúsil, čoho sú všetkého ľudia schopní.

Ja mám rada podobnenstvo-pokoj vám zanechávam a svoj pokoj vám dávam. Pokora a pokoj je na nezaplatenie.

Pak je ovšem na místě se ptát, jestli opravdu existuje jediný Bůh, který je ti milým odpouštějícím staříkem, nebo zda neměli pravdu kupříkladu staří Řekové, kteří zastávali názor, že bohů je jednak několik, a jednak výčet jejich negativních vlastností (včetně toho, brát si lidi jako své figurky na šachovnici) je rozhodně delší, jak výčet těch pozitivních.

To či Boh existuje zistíme až na konci našej cesty. Ľudia sa vždy snažili si vysvetliť to, čo považovali za záhadné, ako sa rozširovali hranice poznania, tak sa rozširovalo aj ľudské poznanie a stále si veľa vecí nevieme vysvetliť, ja si neviem vysvetliť napríklad to, prečo je ľudstvo nepoučiteľné.

Jani, jestli Bůh existuje se dozvíme asi teprve po úmrtí. Děkuji za článeka přeju pohodový víkend!

Vďaka, Horste, za prečítanie týchto mojich úletov a áno, je tak, ako píšeš. Treba užiť svoj život, tak najlepšie ako to len ide.Tiež prajem krásny víkend.

Protože lidi mají svobodnou vůli. Tu nám bůh nechal a změnit to už nemůže.

Zamena to, že podle Vás není Bůh všemocný?

Navíc svým tvrzením popiráte Bibli, podle níž v řadě případů Bůh "zatvrdil srdce" (kam podle starověkého omylu tehdejší lidé kladli kognitivní funkce) některých záporných postav, aby udělaly hloupost, která se kladným hrdinům hodila. Tedy jejich svobodnou vůli potlačil.

Hezká a upřímná úvaha. Dovolím si uvést dvě citace Dr. Wayne Dyera z knihy "Změňte své myšleny, změňte svůj život", která je vlastně komentářem ke knize Tao-te-t'ing": "Tao nikoho k ničemu nenutí ani do ničeho nezasahuje, nechává věci plynout tak, aby se výsledky dostavily přirozenou cestou." "Hlad ve světě existuje jako součást dokonalosti taa a stejně tak touha pomoci lidem, kteří hladoví, je součástí této dokonalosti."

Ďakujem Vám za prečítanie tejto mojej úvahy a múdry komentár. Áno, poznám myšlienku, tú prvú, mám knižku od Jamesa Allena - Ako človek zmýšľa. "Sme to čo jeme a čo si myslíme a ako následne konáme. Myšlnieka je raketa a emocie sú jej palivo". Len horšie je prejsť. od tých slov k činom niekedy.

Janička, krásná úvaha, děkuji.

Irenka, prajem ti krásny večer, tiež sa chystám čítať tvoj príbeh