I když nás ta komunita někdy pěkně štve, tak bez ní by to bylo fakt o ničem

Krásně napsané, Janka a souhlasím s tím, že nemůžeme žít jen sami pro sebe. Ale i ti lidé, kteří vyznávají filozofii žít jen sami se sebou a dokáží existovat sami, jsou nekonfliktní a dobře se s nimi vyjde.

Horší jsou ti, kteří vyznávají jinou "filozofii": utrhni, co můžeš nebo: znič, co se dá. I násilí je záměrně vyprovokováno. Lidé, kteří propagují násilí, vědí, že nikdo není ostrovem sám pro sebe a většina lidí, až na pár jogínů, se nedokáže uzavřít do sebe a žít odděleně a jen pro sebe. Proto každého člověka bolí a trápí, co se kolem děje, a když kolem sebe cítí nepohodu a nejistotu. Bolest a nejistota vyvolávají agresi i u lidí, od kterých bychom to nečekali. A už je to tady. Kolotoč, který nelze zastavit.

Tak, Ivanka, ako si to popísala a deje sa to už takmer všade na svete, ale môj sused hovorieva, že čím západnejšie, tým civilizovanejšie.

Zajímavá úvaha. Téma je to - aspoň na první pohled - složité. Změň sám sebe a změníš svět - tak to chápu já. Komunita často zbavuje svobody - církev, strana, fotbal . Zdravím Vás a přeji krásné dny.

áno, dá sa to tak povedať, lebo nie je komunita ako komunita.Napríklad badminton a iné to je v pohode, niekedy sa to prosto zvrhne aj v komunite.Ja nechcem zmeniť svet.Viacej sa učím byť aj sama, tiež to vždy nie je jednoduché, to ego človeka vie potrápiť. Alebo amigdala.

Janka, výborně

Ďakujem, Horste, za návštevu a prajem Ti krásny deň.

Janka, napsala jste opravdu skvěle

Pokračování (odesláno se to dříve, nežli jsem chtěl):

Člověk by měl umět žít svůj život, nebát se samoty (pouze v ní slyšíme hlas duše) a být svůj.

Ale na druhé straně, jak píšete a jak už to někteří napsali v diskusi, nežít jen ve své bublině, zajímat se i o okolní dění, sdílet dobré i zlé, případně pomoci, je-li to v naší moci.

Jsme tvorové společenští a bez jisté vzájemnosti, potřeby naslouchání, sdílení a pomoci bychom se lidství jaksi vzdalovali. Právě tohle je největší problém lidstva, v poslední době čím dál zřetelnější a alarmující.

Co bude, nevíme, svým způsobem si to ale naštěstí tvoříme, aspoň částečně, právě ve zmíněných komunitách, ať už to jsou třeba zahrádkáři, kteří si vzájemně vypomáhají na nějakém území, nebo jiné tvořící se skupinky lidí, které spojuje aspoň z části světonázor a ekonomické důvody. Plus přátelství, to je krásný bonus. Prožívám též, o naší škole víš, není to žádná idylka, jen snaha o něco funkčního a užitečného. Zdravím na Slovensko.

Tiež pozdravujem

Mnoho bojů lidé vedli proti tomu, čemu nerozuměli. Jeden předsudek pomine, lidé začnou chápat svůj omyl, a objeví se předsudek nový a s ním další boj.

Ale filosofie nezasahování bývá také chápána různě. Četl jsem o skupině mnichů, kteří se rozhodli nezasahovat už nijak do ničeho. Tiše, v klidu a nehnutě seděli a v pokoji zemřeli. Z našeho pohledu sebevražda.

Naproti tomu je Bhagavadgítě popsána situace, kdy se Ardžuna zdráhal vést své vojsko. Nechtěl válčit. Že už není jiné cesty, mu vysvětlil Bůh.

Zřejmě mnoho konfliktů a utrpení vzniká tím, že proti tomu, čemu lidé nerozumějí , neboli, jak píšete, co nepřijímají, začnou bojovat, a to prostředky, jež ono přijetí na dlouho zcela znemožní.

Hej, čomu nerozumieme tomu sa bránime. Asi aj podvedome. Je to neustály vývoj sebapoznania.

Pekný deň želám.

Janka, děkuji. s tím mám trošku problém. Zvykla jsem si na samotu...

To je zaujímavé. Akým spôsobom? Ak chceš napíš mi na mail. Je dobre vedieť byť i sám so sebou. To každý nevie.

Ano.Být součástí nějaké komunity. A když se na chvíli člověk ocitne mimo, pak si těch maličkostí váží nějak jinak, hlouběji. Je totiž bohatší třeba o sílu chvíle okamžiku a mnoho dalších pocitů. Jen je umět uchopit. To je mnohdy hodně těžké. Hezký napsané.🙂

Veru, len ich vedieť uchopit, niekdy to dá naozaj zabrať. Ďakujem Ti, Sonička, za prečítanie a milý komentár, Tvoje skvelé foto sledujem na facebooku.Pekný zbytok večera.