Já jsem znal jen jednu babičku (otcova maminka). Také mi někdy četla.

Každá babička sa rátaJa som zase nepoznala dedka jedného ale i tak ho mám nejak v srdci

Láska ke knížkám, to bylo moje dětství. (Míček Flíček, Malý Bobeš...)

Tak to ti Evička zostal, máš rada knihy, sama píšeš a krásne.

U nás se rovněž pořád četlo, já v dětství po nocích dokonce s baterkou pod peřinou. Když mně jí sebrali, uvažovala jsem o svíčce

Ja podobne ako Vy. Aj z knižnice som nosila plné tašky kníh.

U mne je to Malý Bobeš. Jediný, kdo nám četl pohádky byla naše maminka, a to když jsme byli nemocní. Jedna babička tvrdě pracovala a na čtení čas neměla. druhá babička ta zase neustále četla, ale svoje romány. Nikdy jsme u ní nezůstávali, za to děda, ten nás vodil po lese a vyprávěl nám o stromech a zvířatech...

Aj to je krásne, každý dal,čo mohol.Hlavne že tie spomienky a vzťah zostali.

Krasne cteni, Janka. Tez jsem mel takovou babicku

To sme mali šťastie na babičku. Krásny pondelok želám.

Tak u mě to byla Honzíkova cesta...Moc hezky jste to napsala. Myslím, že i láska se předává v genech dál. Krásné pondělí

Áno, ako píšete, v génoch ide ďalej. Aj Vám krásny pondelok.

Láska, která zůstává...

Áno.

Janka, dobře jsi si vybrala, nechť tě provází stále.

Ďakujem

Laskavost je nedocenitelná. Závidím Vám, já nepznal ani jednu z babiček.

Ja som zase nemala dedka, ale za babičku som veľmi vďačná, že som ju poznala.

a láska je i v tomto blogu...Dojala jste mě, Jani

Ste veľmi milá.I ja som vždy dojatá, keď na starú mamu myslím.