Ďakujem, Veroniko. Teším sa na Vaše články.

To je perfektní, Janka

Dík, Jaroslave, video si pozrite dolu, stojí za to

Kapusta po slovensky aneb zelí po česky budiž pochváleno

U nás sa cez zimu často varí kapustnica s hubami alebo ako sa u nás hovorí hríbami. Peknú nedeľu

Janka paráda... Vybavují se mi vzpomínky na babičku a na kameninový sud, který se na zimu nakládal i na mou prcní brigádu v životě. Probíhala v Křimické zelárně , je to dodnes jedna z nejlepších našech "značek" nakládaného zelí... A já, jako patriot s touto surovinou samozřejmě pracuji celý život....

Áno, viem, že Ste profesionál, Keby bývam bližšie chodím na Vaše jedlo.Toto je len taký obyčajný rodinný recept a report ako to Mirko a Silvia spracúvajú a majú pri tom zábavu a pohodu.Prajem Vám peknú nedeľu.

Zdravím vás autorko, protože váš článek ve mně probudil dávnou vzpomínku na moje dětství. Bylo mi asi 8 let a můj děda v Ostravě měl doma v komoře sud objemu asi 50 litrů a v něm kvasil zelí. Ovšem tou lahůdkou největší byla jablka, do toho zelí dědou různě vložená. Protože díky kyselině ze zelí jablka pěkně až do "blátivého" stavu změkla a dostala ještě výraznější chuť.

Ďakujem za prečítanie, áno, jablká sú taká malá delikatesa, pre toho kto znesie kyslejšie.Tak to bolo riadne, 50 litrov, to dalo prácu.

To je tedy parádně napsaný blog!!! Hezké povídání, k tomu velmi solidní fotografie a nakonec i dokonalý recept. Zelí miluji na všechny způsoby a ve sklepě mám asi půl století starý velký kameninový hrnec. Hezkou neděli

Ďakujem Vám veľmi pekne, vážim si to od Vás, tak treba ten hrniec zo sklepa možno opäť naplniť. Fotografie dodal Miroslav, ako nafotili pri nakladaní. Želám krásnu nedeľu

Super blog!

Ďakujem Vám, milá Evička.

Janka, šlapání zelí si pamatuji z dětství. To byl pro nás zážitek. A chuť jedna báseň.

Môj muž občas robieva, ale malý súdok a tlačí rukou, ale starí rodičia robievali každý rok a vždy som sa na to tešila.

Takto podobně nakládala zelí stará mamka- tchýně. Muž měl prý zakázáno mi popisovat, jak to probíhalo. Zelí mi strašně chutnalo, bylo jiné, než jaké dostaneme v obchodech. Teprve když jsem byla nacpaná až po vrch a blaženě funěla, dozvěděla jsem se, že se fakt ušlapávalo postaru- nožně :-) . Já byla jako městská fajnovka v podezření, že bych zelí nevložila do úst, kdyby mi to řekli před jídlem. Nohy, no fuj! Ale překonala jsem se a chodila jsem na zelíčko po celou dobu návštěvy!

Tak na nohy si teraz dávajú plastové vrecúška,ale dáva sa do malých súdočkov, tak rukami alebo takými drevenými tlačidlami, alebo niečo podobné. Ale môj dedko špapal nohami, ktoré si predtým riadne vyumýval.A bola úžasná. Ďakujem, pani Ivanka, za prečítanie.