Ještě se vracím. V tom úsloví "Zmizel jak Petőfi v mlze", se ukrývá trochu bizarní humorná jiskra.

Ale napadly mě i některé další souvislosti. Básník Sándor Petőfi byl slovenského původu a jmenoval se Alexander Petrovič. Později se stal horlivým maďarským vlastencem a ve věku 20 let si změnil jméno. Zajímavé je, že v době, kdy měl Alexander pouhé dva roky, se rodina Petrovičových přestěhovala na jih Maďarska, do města Kiskunfélegyháza, (které jsem zmínil v předchozím vstupu do diskuse). Bylo to v době, kdy měl Alexander pouhé dva roky. Alexander Petrovič - Sándor Petőfi - byl určitě velmi nadaný, verše v maďarštině psal brilantně. Ale osudy měl spíše smutné, až po to záhadné zmizení...

Jinak, na potlačení maďarské revoluce se podílela i ruská carská armáda, která na žádost z Vídně vtrhla do Uher a Sedmihradska v červnu 1849.

To je veľmi zaujímavé. Jeho otec mal zrejme srbské korene a matka bola Slovenka. Je to smutný osud nadaného človeka. U nás jeho básne prekladal Ján Smrek. Na stránke databáza kníh cz píšu, že padol v bitve pri Segešvári a je pochovaný na neznámom mieste, ale to sa nepotvrdilo.

Moc hezký blog. Maďarsky jsem se kdysi pokoušel trochu naučit, jelikož maďarský trh patřil také do našeho portfolia - leč marně- Ty idiomy jsou opravdu zajímavé. Já mám rád francouzský "On n'est pas sorti de l'aubrge", což doslova znamená - nevyšlo se z hospody (nebo i z vězení). Fakticky je to - ještě z toho nejsme venku nebo je toho ještě hodně, co musíme udělat.

Vďaka za prečítanie i zaujímavý komentár, pán Pavlíček, ten francúzsky idiom je nadčasový a platí celosvetovo.

Janičko, to je skvělý blog. Osvěžila jsi mi chabé znalosti a hlavně dodala spoustu nových!!!

Ďakujem za čtení, Zdeničko, a prajem ti pohodový deň.

Díky za zajímavé čtení.

Ja tebe za prečítanie a pozdravujem.

Madˇarština je tuhý jazyk, asi bych se ji nenaučila. Jani, díky za krásné počtení.

Aj ja Ti ďakujem, Ivanka, za prečítanie i milý komentár. Ani ja jej nerozumiem, mám kamarátku-bývalú spolužiačku Maďarku, ale hovorí celkom dobre po slovensky, tak sa dorozumieme.

Krásné a velmi inspirativní pojednání. Do tajemství maďarských idiomů jsem nepronikl, ale vím (víceméně v obecném smyslu, než abych si zrovna teď vzpomněl na konkrétní případy), že maďarština má neuvěřitelné bohatství humorných hlášek a květnatých sousloví až po rázovité husarské klení.

Ale možná i slovenské idiomy by se v něčem maďarštině vyrovnaly. Například "tahať (niekomu) mastný motúz popod nos".

Jinak, skvělá jsou i maďarská složená slova. Vybavím si teď jen název města: Kiskunfelegyháza. Babička mi kdysi dávno řekla, že to znamená: "Malý Kun jede domů" Jistě, jeden z možných výkladů to prý je , ale skutečný význam názvu je historickou stopou, že na daném místě, nalézajícím se v župě Bács-Kiskun, stával kdysi dávno kostelík, nebo zřícenina kostela.

Ďakujem za zaujímavé výrazy. Aj slovenský jazyk obsahuje veľa zaujímavých výrazov ako huncút, čučoriedky, bryndza, čo je celkom nepreložiteľné. Aj ako vznikali názvy miest je zaujímavé. Hlavne, keď siahajú do histórie.

Přispěji jedním zajímavým anglickým. Kdyby se anglický výraz freeze the balls off a brass monkey přeložil otrocky do češtiny, znamenalo by to zmrazit koule z bronzové opice. Význam je ale extrémně chladné počasí. Jak to vzniklo? Na válečných lodích Jeho Veličenstva se skladovali železné koule do děl na bronzových stojanech, byly vyrovnány do pyramidy. Chladné počasí způsobilo nerovnoměrné stahování dvou různorodých materiálů a tím odskakování koulí ze stojanu. Zajímavé jako vždy Janka.

Vašek

Vďaka za zaujímavé doplnenie, to som teda netušila. Prajem pekný nedeľný večer.

V Maďarsku jsem byl poprvé v devíti létech s rodiči, bydleli jsme u jedné starší paní v privátě, naši se občas pokoušeli o jakousi konverzaci a mně z toho dodnes zbylo pár střípků v paměti:

negyven tojások

húsleves

sárga villamos

fekete kocska

Ale když se nad tím tak zamyslíš, Janka, tak ty idiomy většinou pochopitelné jsou, i když třeba v trochu posunutém významu. Moci si někoho namazat na chléb mi připomíná český idiom moci na někom štípat dříví. V maďarštině jde o člověka ochotného a milého, v češtině až poddajného.

Áno aj slovenských výrazov by sa našlo veľa podobných s jedným i druhým jazykom. To ani nespomínam ako to vyjadril výstižne Karol Schwarzenberg. Prajem Ti pekný nedeľný večer.

Jani, NÉM TUDOM MAĎÁRUM. Jako pětiletý klučina jsem měl maďarskou kamarádku, dorozumívali jsme se pomocí rukou. Tobě za velmi zajímavý blog

Ďakujem, Horste a posielam pozdrav.

Janka, jako tiskař si hned vybavím: lže jak když tiskne a jako nedočkavý muž: nervózní jak sáňky v létě.

Lže jak tiskne je také echtovné po česky, to sa nedá ani preložiť do slovenčiny. Pozdravujem.