- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
+ (za báseň). Krásné zamyšlení. Ale přiznám se, že - ač se považuji za sportovce - výkonům, které zmiňujete v úvodu (na/ za hranicemi lidských možností) vůbec nefandím.
Ani ja takým výkonom nefandím, nie som ani porovnávací typ, iba som to uviedla ako predohru k tým dnám....a tá olympijská myšlienka čo bola kedysi už je akosi prekrútená celkom naopak.Nie je to už o priatelstve a oslave športu či prirodzených fyzických síl, díky za prečítanie, komentár a teším sa zase na Váš blog i kresby.
To je, Jani, krásné zamyšlení. Bohužel jsou i tací, kteří se nás na to dno snaží stáhnout a musíme napřít všechny síly, abychom se vynořili sami. Ale když se to povede, není snad většího štěstí.
Áno nepodľahnúť vodníkom ani podvodníkom. Vynoriť sa sám býva dosť ťažké, ale najťažšie sa prekonávajú prekážky, ktorá sa nám zdajú nezdolateľné. A keď ich zdoláme, zistíme, že zdolateľné sú. Pekný večer.
Taky jsem si někdy sáhla na dno. Ale věřím na strážné anděly.
Myslím, že aj ja na nich verím, ale s niektorými z nás sa aj narobia
Není radno klesat na dno. Nechci tvrdit, natož hravě, že leccos je také v hlavě. Je třeba i z hlubokého ponoru se vynořit. Zas nahoru. Je prastaré přísloví, co ne každého osloví:,,UPADNOUT MŮŽEŠ, VSTÁT MUSÍŠ!"
Veru, Jiří, ako píšete, není radno, klesat na dno, nemuseli by sme sa už vynoriť, ale stane sa... A každý máme ten ponor či pád iný. A je lepšie po upadnutí vstať, tak ako je to povedané vo Vašich veršoch
Nejednou jsem padnul na dno,
byl ochromený depresí.
V životě nic nejde snadno
a tak řvu jako na lesy.
-
To já byl vždy ten tvrdohlavý,
co ho osud půlí, čtvrtí.
Odměnou mi byly stavy,
mezi životem a smrtí.
Janka, jsem rád, že jsi změnila své rozhodnutí.
. Mám rád Vaší poezii Janka. Přidám malou příhodu, která se mi stala před 48 lety. Na Nový Rok 1975 jsme se loučili s přáteli u kterých jsme stravili silvestr, já se náhle prudce otočil a skočil do bazénu. Po malé chvilce jsem vylezl a pokračoval v loučení. Všichni si mysleli, že jsem se zbláznil, nebo že jsem ještě opilý. Nikdo si nvšiml, že na trávě vedle bazénu sedí můj dvouletý a také mokrý syn. Musel jsem jim vysvětlit, že jsem koutkem oka zahlédl jak můj syn, který ještě neuměl plavat, skočil do bazénu, tak jsem pro něho skočil a vylovil ho. Ani se nelekl, neplakal, nic, tak si toho nikdo nevšiml.
Vašek
Aj ja mám veľmi rada Vašu poetiku aj glosy. No to je, chvalabohu,dobre skončená príhoda, Vaše inštinkty aj otcovské inštinky sa tam prejavili a zdarne zasiahli.Prajem Vám príjemnú nedeľu.
Láske je vlastné dávaťKeď máme otvorené srdce, je to zarážaujúco jednoduché.Len naša vnútorná tma(ego, opica,amygdala...) nás presvedčuje, že nie.
Horste, prajem Ti nádhernú slnečnú nedeľu