Ministerstvo obrany a neomezeného utrácení?

Vláda bez důvěry by neměla dělat zásadní rozhodnutí. Přesto Rusnokova vláda taková rozhodnutí dělala a dělá. Vláda v demisi by neměla dělat zásadní rozhodnutí. Přesto se na Ministerstvu obrany urychlují rozhodnutí, která zaváží stát k mnohasetmilionovým platbám na mnoho příštích let.

Ministr obrany Vlastimil Picek bez ohledu na očekávanou demisi a předpokládané předčasné volby a zejména bez výběrového řízení chystá podpis několika zakázek v hodnotě stovek milionů korun. Nabízí se otázka, proč mohly tyto kontrakty měsíce a roky čekat a najednou musí být podepsány v horizontu týdnů. O většině těchto rychlotendrů se mluví na Ministerstvu obrany dlouhou dobu. Možná ale opravdu už není čas čekat do listopadu na nového ministra. V tom případě měli na Ministerstvu obrany špatnou ruku ve volbě termínu zveřejnění úmyslu podepsat další mnohasetmilionové závazky státu jen pár hodin po oznámení demise Jiřím Rusnokem a dohodě politických parlamentních stran na předčasných volbách. 

Ministerstvo obrany je v mnoha ohledech výjimečné. Některé zakázky lze opravdu zadat jen jedné firmě v takzvaném jednacím řízení bez uveřejnění. Na tuto skutečnost Zákon o veřejných zakázkách pamatuje. Pod důslednou kontrolou to ani nemusí být předražené a pro stát nevýhodné. Ale právě ta kontrola mi tu chybí. Chybí mi tu hlasité otázky, které by panu ministrovi kladly politické strany sedící v Poslanecké sněmovně nebo Senátu. 

Jsem zvědavý, co Vlastimil Picek odpoví, až se ho NKÚ a ÚOHS v zimě zeptají, co dělal v létě.