Komu patří naše země? Kalouskům a zbrojařským firmám? Paroubkům a Mrázkům? Klausům a Koženým? Bémům, stavebním firmám a výrobcům plastových karet? Ráthům a Mackům, Hušákům, Jančíkům, Topolánkům a Dalíkům, Grossům, Rampulům, ...?
Brečíme, že nás okrádají. Brečíme a bečíme, když nás stříhají. Proč je demokracie bezmocná proti gaunerům v oblecích s kravatou? Proč je demokracie bezmocná?
Protože jde jenom o peníze? Nikdo nám nebere demokracii. Každé čtyři roky volíme pleticháře do poslanecké sněmovny a každých šest let trafikanty do senátu, tak co bychom chtěli víc? Můžeme volit, ale nemůžeme nic ovlivnit. To přeci není demokracie, ale postdemokracie.
Můžeme volit, ale volby nereprezentují vůli nás, občanů.
Máme občanské svobody a práva, ale práva vždycky mají ti druzí a my máme jen povinnosti.
Můžeme říci svůj názor, aniž by nás zavřeli, ale nikoho nezajímá a nikdo si z něj nic nedělá.
Politici jednají podle zájmů úzké skupiny v naději, že se sami do té skupiny zařadí.
V zemích Severní Afriky a Blízkého východu se zdvihla bouře boje za demokracii. Tu mi máme, tak co bychom se bouřili? Máme ji a máme se dobře. Ale proč se nemluví o tom, že podmínkou demokracie je ekonomická svoboda?
Protože teď nás okrádají jen o bohatství naší země. Za deset let nám ale řeknou: „Chcete jíst? Tak to s těmi požadavky na demokracii moc nepřehánějte.“
V konečném důsledku se archetypy, které jsem jmenoval na začátku a které nemají jména a tváře skutečných lidí jen jejich vlastnosti, tak tyto archetypy se na nás dnes proviňují stejně jako včera Heydrich nebo Gottwald, Alois Weiss nebo Grebeníček starší a podobní. Historie bude vyslovovat jejich jména společně.
Dokážeme demokraticky navrátit správu naší země do našich rukou? Tak, aby vládla vůle většiny obyvatel a ne úzké skupiny archetypů? Přemýšlejme! Hledejme řešení! Některá částečná řešení už nesměle začínají klíčit v našich hlavách. Ale nesmíme zaspat. Dnes jsme občané požadující „vládu lidu“, zítra budeme „lůza na barikádách“.
A řešení? Kdo hledá, najde. Hledejme!
