- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Co by se stalo, kdyby Spojenci po dvou letech války v Evropě zastavili pomoc Sovětskému svazu a chtěli, aby uzavřel s Třetí říší mír a vzdal se ztracených území?
V září 1941 byla většina Francie okupovaná. Británie se ubránila v bitvě o ostrovy. Německá vojska se blížila Leningradu, Moskvě a Černému moři. Obsazeny byly Baltské státy, Bělorusko, Ukrajina a velká část evropského Ruska.
I kdybychom počítali dva roky od 22. června 1941, stále byla německá vojska u Leningradu, Moskvy, u Stalingradu a Černého moře.
V bitvě u Kurska v červenci a srpnu 1943 měli sověti mezi 3400-5000 tanků. Spojenci dodali Svazu od začátku operace Barbarossa mezi 4000 a 6000 tanky. Je pravda, že SSSR v té době vyráběl okolo 20 000 tanků ročně. Ale nízká kvalita, ztráty a délka fronty zapříčinily, že u Kurska jich mohli postavit maximálně 5 000. Bez pomoci spojenců by bitva u Kurska vypadala úplně jinak. Ve skutečnosti s pravděpodobností blížící se stu procent by se v červenci 1943 nebojovalo u Kurska ale u Sverdlovska, dnešní Jekatěrinburg, brána Uralu. Bez pomoci Spojenců by nade vší pochybnost hitlerovská vojska vyhnala sovětskou moc z Evropy.
Obranná válka Ukrajinců proti agresivnímu Rusku trvá tak dlouho, protože málo pomáháme. Kdyby dědové dnešních Američanů, Kanaďanů, Australanů a Britů jednali jako dnes my Evropané, mluvilo by se od Calais do Jekatěrinburgu německy. Hanba nám jestli Ukrajina podlehne. Bude to jen a jen naše vina.
Další články autora |