Zpěv, poesie, rokenrol a pěší cestování patří k sobě

Našel jsem si další zábavu. Založil jsem si skupinu na FB, pojmenoval ji: „Nedělní chvilka poesie.” Později jsem si přečetl návod na úpravu skupiny a přejmenoval ji na: „Nedělní chvilka poesie a rokenrolu. Budu tam pro členy uveřejňovat svou poesii, poesii klasiků, nebo si tam mohou cvičit své veršotepectví ti, co mají zájem. Pochopitelně, hrát tam budu především starý rokenrol, známé profláknuté fláky, případně, co se mi bude líbit. Jednoduše dobrou muziku, kdo bude mít chuť se přidá, se mnou zavzpomíná, na ty heroické doby Elvise, Buddy Hollyho, Edy Cochrana, Jerry Lee Lewise a další a další.

Poesie a rokenrol se vůbec nevylučují. Naopak, řekl bych, že se velmi doplňují. V dávných dobách, kdy jsem se za pomoci slovníku a několika dílnou učebnici „Eckersley Essetial English” se začal v pozdním věku učit anglicky, tak jsem si postupně přečetl spoustu textů starých rokenrolů a bigbeatu, které jsem mnohé shledal velmi poetické, epické a bohaté na slovní zásobu.

Takže klidně jsem si dovolil tyhle dva umělecké žánry propojit. Pozval jsem několik krásných dam, u kterých předpokládám romantickou duši, že i ony vloží něco poutavého z poesie, rokenrolu, bigbítu do společné pokladnice, kterou by tato skupina mohla být. Pánové se pochopitelně mohou přidat. Několik jsem jich přidal.

Mám tak trochu pocit, že se lidé v poslední době omezují, tedy ne všichni, na politiku a zapomínají na umění, které je kořením života. Pokud někdo píše, jak poesii, i třeba texty k písním, má jistě chuť něco zveřejnit. Zastávám názor, že pokud se dostatečně osmělí, zjistí mnozí, že jsou přijímáni a obdivováni.

Nechce se mi pořád jen psát o terapii, nebo nějaké mravoučné eseje, které sice čte určitá skupina lidí, celkem pravidelně, ale změna je život, každá změna prodlužuje život a říkám si, že postupně začínám mít víc čas na knížky, které jsem kdysi dávno četl, pak na ty, co jsem nečetl, abych si trochu rozšířil obzory, poslechl si muziku, která hladí mou duši. Teď jsem zjistil, že se dá stáhnout Eckersley na netu, takže jsem začal stahovat a mám možnost si přidat do čtečky, tu skvělou, půvabnou učebnici, která ještě ukazuje tu Old good England, takovou, jakou si ji pamatuji ze své první návštěvy před šestnácti lety, kdy jsem se základní slovní výbavou, jež obsahovala několik frází vyrazil z Doveru do Skotska a zpět.

Byla to z mé strany naprostá drzost se vypravit do Anglie s tak minimální slovní zásobou a znalostí jazyka, leč jsem se odvážil. Británii prošel z Jihu na Sever a zpět během tří měsíců. Kdy jsem prolezl všechny možné kouty Anglie a Skotska, potkal spoustu laskavých lidí, kteří mě chválili za mou snahu poznat tu zem, pomáhali mi, byli na mě vlídní a odpouštěli mi mou klopotnou angličtinu. Ostatně od té doby se nijak extra nezlepšila, ale domluvím se s ní všude a vyřídím, co potřebuji. Lépe čtu, to je jediné zlepšení. Takže jsem se jako obvykle od bigbítu dostal k cestování, což se naprosto nevylučuje, neb i rokenrolové evergreeny se dají prozpěvovat do kroku.

Mít dobré boty, dost jídla, pití, zem pod nohama,slunce nad hlavou a dostatečnou zásobu dlouhých písní, zaručuje chodci dobrou náladu na dlouhých cestách. Také občas poklábosit z domorodci. Starší dámy byly skoro vždy ochotné k řeči. Na opuštěných silnicích, cestách a pěšinách může znít klidně: skončili jsme jasná zpráva, proč o tebe zakopávám dál... pouze musíte hledět pod nohy, abyste si nenabili čumák. Je to děsná pecka s ruksakem při pádu na hubu.

Tedy většinou jsem stačil nastavit ruce a nenamlátit si ústa, ale mnohdy to bylo jen tak tak. Prostě nekoukat pod nohy a zpívat na polní cestě je o hubu. Lakonicky řečeno. A když si člověk nezpívá, klidně si může říkat s Vrchlickým. Pro trochu lásky šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý. Pro trochu lásky šel bych světa kraj, jak ten, co u dveří zpívá a prosí. No a v tuhle chvíli jsem jasně dokázal, že zpěv, cestování, poesie a rokenrol do jednoho ranku prostě patří. I na Facebook.

Malý tulák zatoulaný,
bez domova tuláček.
Volný je a lehkonohý,
bez domova tuláček.
Steskem touhy, ozvěnou,
nekonečné dálky zvou.
Hory, řeky, pláně buš,
zdolá kůň i v sedle muž...
Neznámý autor.