Zákon číhá

Promýšlím od včerejška postup ve věci vykázání, z důvodu že jsem nebyl obutý,kterého se mi dostalo od ochranky v obchodním Centru Nový Smíchov. (Nikoliv přímo z Tesca, jak jsem omylem napsal.)

Napsal jsem vedení Obchodního Centra, čekám na odpověď. Našel jsem stránky Ombudsmana, prostudoval, nejsem si jistý, že mi pomůže, přestože se jedná o jasnou diskriminaci. Ano, pro někoho malicherná záležitost, ale pro mne zásadní věc.

Být bosý, nerovná se, porušovat zákon. Není zákon, který nám přikazuje se oblékat, či obouvat nějakým předepsaným způsobem. Takže pokud neporušuji zákon jiným způsobem, není možné abych byl podle nějakého vnitřního předpisu vyloučen z veřejného prostoru. Je dovoleno, co není zákonem zakázáno. Zákon je nadřazený jakýmkoliv vnitřním předpisům libovolného obchodního centra. Nepodepsal jsem žádnou smlouvu s kýmkoliv, že se budu obouvat a oblékat podle jeho představ.

Osobní svoboda je velmi důležitá věc. Být svobodný, znamená mít možnost rozhodnout se o tom, jaké riziko je pro mne přijatelné. Nikdo jiný nemůže za mne rozhodnout, jestli mám být obutý, nebo bos, pokud tím nikoho neohrožuji. Pokud se zraním, nesu důsledky jen já. Nikdo jiný. Chce-li se někdo vyhnout soudnímu sporu ze strachu, že ponese důsledky, pokud se bosý zraním na jeho území, pak zřejmě ponese důsledky soudního sporu pro diskriminaci.Problémům se v žádném případě nemůže vyhnout.

Což je sice pokusem této doby, vyhnout se všem rizikům, nemít problémy, ale jak se ukazuje, vlády, úředníci i občané nesou riziko plynoucí ze samé podstaty života. Můžeme je zkusit omezit, ale nemůžeme se jim vyhnout. Vyhneme se jedněm, čekají nás jiná rizika.

•