Abych nezapomněl, poděkování za krásné písně od Ulrychových!

Přeji radost a pokoj, Jene

Dneska je tu další článek o chovateli a jeho lvu a opravdu ho není potřeba číst. Je tam všechno, co všichni ví. Jsou to jen vlny ke svezení se pro karmu. Článek o kyselém zelí sedí v tmavém koutě, sice s malým obecenstvem, bez karmy, ale je pro mě cennější. Jinak pohyb, strava, vitamíny, slunce, atd. je všechno fajn. Jenže jsou to jen berličky, daleko důležitější je, zda správně žijeme. Co čteme. Na co se díváme. Co posloucháme. A také proč a o čem píšeme...Krásný den pane Jílku

Já té vůni rozumím:)) ale Vaše a myslím moje vůně jsou přece jen maličko jiné. Myslím tím klidný exkurz pro ostatní do své duše a svých činů...jako bytelnější základ psaní pro psaní jako potrebu, a semtam pohoda muzika a já semtam sranda. Tepat do všeho denně s brázdami na čele v srdci s apokalypsou lidstva a sklouznuti po povrchu věci jako mravoličník...takhle nevoníte ani Vy a snad ani já. Ale svoboda psát si...tu neupírám. Ale líbí se mi, jak Jirka Jiroudek poskočil štěstím:))) hezký den, Jane.:)

No, mě okouzlila ta hláška, jak říká desátník Kroupa. A chce-li kdo tepat neřády současnosti, pak jistě ví, co mu ono tepání poskytuje, pro mne ten způsob psaní smysl nemá, chápu, že pro jiné ano.

Tyhle informace mohou být užitečné i pro jiné

Já si také myslím, i kdyby jen jednomu člověku taková informace poskytla naději a rzjasnila tím tvář.

,,Psát abych něco napsal, jen tak, je činnost, kterou dobře znám".

Zdroj: https://janjilek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=703560

Ten palec ovšem není jen za onu větu

Ale to je jeho právo, bez toho, komu se to ,,,tak nějak, nezdá"