Vy prostě těšíte, Jane. To, co jste napsal , to je zase na dřeň, ale pravda, co se dá dělat, tak to je. A W. Matušku já mám opravdu moc ráda. Když se tu odhalím, můj muž, houslista a zpěvák, mu byl totiž opravdu více než dost podobný. A to i docela stejným, nebo podobným hlasem. A na to mě utáhnul:)) Když jsem byla zamilovaná jako blázen, přišel mi vlastně stejný ve všem jako tady.

https://youtu.be/mPLXA24U5_Y

Ta písnička , kterou jste sem dnes dal, odjakživa ji mám strašně ráda, to je pro mne - bez ohledu na tu orchestrálku za Matuškovými zády, song, co je takovým zdravým symbolem chlapa nad věcí. Celý život říkám, blbé kecy těch, kteří posuzují mladou holku, co se spustí se zralým chlapem věku vyšších čísel, když v tom vidí jen jakýsi finanční záměr. Je v tom více než často u muže příslib zralosti a božího vyrovnání se s chybami , předsudky, svými prohrami a pochopením života... méně frustrace a pro ženskou tedy klid a láska. Díky. A dobrý týden

Tak já mám také tuhle písničku a nejen tuhle, rád. Muzika je muzika, a když je dobrá, pak potěší.

, tedy pane Jílku, já nemám slov. Já už od včerejška ujíždím na Matuškovi-Když jdou na mužskýho léta- a teď Vás čtu a koukám, že jsme uložili pod své blogy úplně stejnou písničku a ještě jsme se ztrefili do tak těsného publikování. Zveřejnila jsem svůj blog, následně začala číst váš- a jak vidím tu písničku, tak jsem měla pocit, že jsem zase na svém blogu a že asi nějak technicky to přeskočilo zpátky:-)))). Tak to jsou fakt někdy milý náhody:-)))). Mějte se fajn, moc hezký a moudrý blog.

Stane se.