Trochu se rozdělím

Štědrý večer za mnou, Vánoce ještě přede mnou. Což je potěšitelné.Pátek, sobota, neděle volno. Čas na děti, vnuky, přátele. 

Dočetl jsem se, že se na Vánoce, tedy na Štědrý den nesmí prát. Nepral jsem. Takže vyperu asi až zítra. Nakonec, služka vyžehlí v úterý a budu zase mít plné skříně. Inu,
některé zvyky nejsou k zahození.

Přijela má láska, přivezla kapra, salát a vinnou klobásu, kterou jsem
sice měl, ale i tak to bylo bezva. Neseděl jsem u stolu sám, snědl jsem, co
bylo a k tomu jsme si pouštěli východní liturgii od Čajkovského. Mám rád ten
bas, co říká staroslověnsky: 
Hospodi pomiluj, Sláva Těbe sláva, svatyj
Bože, svatyj Krepkij, svatyj Bezsměrtnyj, Hospodi pomiluj nas.

Což česky znamená. 
Pane smiluj se. Sláva Tobě, sláva, svatý Bože, svatý Silný,
svatý Nesmrtelný, Pane smiluj se nad námi. 
Píši blog a pouštím si to
samé, jen v trochu jiném podání na youtube. Má to všechno neskutečnou
hloubku. A v noci se tyhle věci poslouchají samy.

Před chvíli jsem našel něco, co vůbec neznám, ale musím říci, že jsem
překvapen jak krásně se poslouchají ty modlitby. Modlitby

Tak se rozdělím. Vánoce jsou o to hezčí. Pořád ve mě dříme, ta část té
rusínské krve po matce. A ta skutečnost, že jsem pokřtěný jako řeckokatolík,
čímž jsem hodně blízko té ortodoxní liturgii.

Vždycky je mi líto rozpadu Československa. Nebyl to za totáče nějak extra
stát, ale přeci jen. Češi, Slováci, Maďaři,Němci, Rusíni, Poláci. Ten
náboženský a kulturní mišmaš měl hodně do sebe. O tohle jsme se ochudili.
Vždy, když se lidé rozejdou, tak tratí všichni.

Stejně tak je tomu v Evropě,
když se nás pokoušejí dostat do jednoho kotle a udělat z nás nějaký evropský
národ. Děkuji, nemám zájem. Nic, půjdu zalehnout. Půjdu navštívit dceru a
vnuky. Tak ať neusínám u oběda. Jo jo.