Subjektivní poznámky z Norfolku

Prošli jsme se s Babetou a Lukášem po "vsi," navštívili jsme „menší” kostelík. Podle wikipedie Norwich Cathedral je o 16 metrů delší než Svatovítská katedrála. Byl jsem skutečně překvapený jaké poklady Norwich skrývá. Lituji, že když jsem zde byl před třemi lety, tak jsem si nemohl tohle vše, nebo alespoň něco více, než jsem tehdy viděl, kvůli bolavému kolenu prohlédnout.

Nelituji ani trochu, že jsem se sem vydal. Víc jak tři hodiny jsme courali po městě, prohlíželi pamětihodnosti, nenechali jsme Babetu si pořádně nic prohlídnout, tedy ona říká, a unavili jsme ji svým rychlým krokem. No, já jsem už pomaleji jít snad ani nemohl. Protože, když jdu pomalu, tak mě bolí záda.

Seznámil jsem se díky Lukášovi a internetu maličko s historií zdejšího hrabství, jménem Norfolk, a zjistil jsem, že by nebylo špatné, se tu v létě trochu potoulat po okolí, hlavně po pobřeží. Kraj je to zajímavý. Ach jo, je tolik krásných míst a život má člověk jen jeden. Nestačí všechno navštívit a všechno vidět. Možná je to dobře. Ale zdejší kraj a zdejší historie mě zaujala. Lukáš se za šest let skutečně seznámil s místními poměry a historií a docela nás pěkně provedl.

Pořád si uvědomuji, jak je opravdu ta Anglie odlišná od zbytku Evropy, jak svou polohou, počasím, zvyky i lidmi. Doma máme několik městeček, které jsou trochu z historického hlediska zachovalé, ale tady prostě se ta historie a dnešek snoubí v jeden celek. Kolik jsem už v Anglii, prošel měst, městeček. Co město, to historie. Nové domy jsou většinou postaveny z tradičních materiálů, zapadají do kontextu. Londýn je kosmopolitní, ale zde je Anglie se vším všudy.Zdá se, že tohle je jedno z nejangličtějších míst, kde jsem v Anglii byl.

Zítra zase jinam, a o víkendu asi ještě do Cambridge, kam mě nalákala má nejstarší dcera, že bychom se tam s ní, já a Babeta setkali. Přijela by z Londýna, my z Norwiche a udělali si tam rodinou sešlost. Ona má v Londýně návštěvu, tchýni, takže u ní je plno, leč přeci jen, vidět se chceme, tak se uvidíme na dalším historickém místě. Konečně, v Oxfordu jsem byl, dokonce dvakrát, tedy přišel čas navštívit Cambridge. Jsem zvědavý. Prý je ještě hezčí než Oxford. Tedy má dcera tvrdí.

Jak tak píši, spočítal jsem si kolik jsem toho za ty tři pěší cesty nachodil po Anglii, Skotsku a napočítal jsem, že je to hodně přes čtyři tisíce kilometrů. Všechno pěšky. Dá se říci, že už bych mohl být expert na pěší putování po UK. Čtvrtá návštěva je sice zcela jiného druhu, ale dá se říci, že jsem tou zemí stále fascinován. Přes všechny výhrady, které k ní přeci jen mám.

Poprvé jsem v Anglii v jiném čase než v létě, ovšem je svatou pravdou, že britské léto se zase tak zásadně od britské zimy neliší. Včera, když jsme jeli z letiště padal sníh, což dlouho nevydrželo, ale dnes už zase bylo odpoledne slunce, po ranním dešti. Tak jsem zvědavý, jak bude zítra. Jo jo.