Vážený příteli, díky za článek. Stran mazání příspěvků - mám vždy velké dilema. Jako k Vám, i občas do mých blogů se nasunou jedinci, jejichž zaměření je jednoznačně specifické. Vždycky řeším dilema, jestli ponechat jejich výplody, nebo je smáznout. Jednou jsem to dělal u Jaromíra Petříka, kterého jistě znáte. A on to vzal jako výzvu a vždy po smáznutí tam cosi připsal - tedy jako malé uvztekané děcko. Pochopil jsem, že mu to dělá radost.

Ale pravdu má Marek pode mnou, je třeba záhon plít.

Karma

Děkuji, jako děti se chovají, jako s dětmi je třeba i zacházet. Za dveře s nimi.

Karma, s obsahem článku souzním.

A také jsem přesvědčený, že uklízet v diskusi nerovná se cenzura. Plít zahradu nerovná se cenzura.

Tak nemám potřebu aby mi tu exhiboval bolševický agent.

Souhlas, karma.

Vážený Jene. Jste zde na blogu mnoho let. Nevím od kdy, ale napsal jste jich již přes tisíc. Rád jsem Vás čítával. Jeden čas jste se odmlčel, a pak opět objevil. POSLEDNÍ DOBOU JSTE SE ,,DAL" DOSTI NA POLITIC. TÉMATA. BUDIŽ. VAŠE VOLBA a Vaše právo. Z Vašich blogů vím, že jste i ,,byvší šífař". Dnes píšet o Hamburku, čili, působil jste u ČSPLO, a to již za kom. Tudíž, ne každý mohl cestovat po vodě až ,,na západ". Nevyčítám to, a nejen Vám. Jen ,,konstatuji". A tak si říkám, kdy že jste vlastně ..až tak prozřel". p.s.: pár lodníků jsem osobně i znal, od strojníků až po námoř. důstojníky, a tak vím, co to obnášelo, a to po všech stránkách, i za kom.

Bylo nás tam dost, co jsme nebyli ani komunisté ani práskači. A to je jediná odpověd co mohu dát.

Připadáte mi podobně zanícený jako ti, o nichž píšete...

Zvláštní.

Pro moji babičku (komunistku) bylo přirozené, vnímat člověka jako bytost bez ohledu na stranickou příslušnost.

Milovala Masaryka ("tatíčka") např.

Rudou knížku nikdy k ničemu nevyužila. Ale nikdy ji neodložila. Říkala, že zůstane do konce života rudá, jako barva krve...

Naučila mě, že člověk se nemá posuzovat podle rasy, vyznání nebo strany, ale podle skutečného jednání.

Nechápala, proč jsem nebyla v SSM ani v KSČ, ale nebránila mi ani nevyčítala.

Nikdy jsem nepřilnula k hlásání jediné pravdy, nikdy jsem nepodlehla rodovému stigmatu.

Dodnes nerozlišuji lidi podle "legitimace" nebo kůže či vyznání, ale podle jejich chování. A nehážu všechny do jednoho pytle. Není to fér.

Tak, jednotlivci mohli mít i trochu rozum. Bohužel pár takových babiček jsem potkal a zíral jsem jak na cizí byly fanatičtí. On se doma člověk a k vnukům chová asi jinak, než k cizím a ještě k tomu třídním nepřátelům. Nic vew zlém, ale oni esesáci, co hlidali koncentráky, také byli "slušní lidé" coo byli vzornými rodiči a milovali zvířata.

Mate naprostou pravdu, z diskuze jednoznacne poznate, kdo se temi komunistickymi vyhodami umazal, ikdyz se dnes tvari jako totalni "komunistobijec uz v roce 1950".

Komunisti byli a jsou hnus

S tím se dá naprosto a bez výhrad souhlasit.