prý přišli včas, však vtrhli jako vichřice...
Jo, když člověk coby skoro osmnáctiletý kluk vidí do své země se řítit tankové kolony, které náš tehdy přišly „zachránit.” Má s tím trabl. A tu záchranu ten bolševik myslel opravdu přesně tak. Chtěli nás zachránit před demokracií. Jako nás před ní dnes chtějí zachránit sociani a další jim podobní. Včetně těch domácích bolševiků. Z toho mi ještě dnes, jako tenkrát, jde mráz po zádech.
Můj táta ty kolony viděl dvakrát. Jednou to byl 15 března 1939 wehrmacht, podruhé v srpnu 1968 kolony tanků Sovětské armády, co ten wehrmacht odsaď vykopala. Inu, paradoxy. Z osvoboditelů se stali přes noc okupanti. Paradoxy. Bolševika jsem nemiloval, ale k těm vojákům, co hnali z Československa skopčáky, jsem vždycky do té doby cítil úctu.
Ať už byly ty politické okolnosti osvobození takové, či makové, vojáci, co tu padli, padli proti nepříteli, který neměl slitování ani s dětmi ani starci, ani s ženami. Prostě s nikým. Dvacetiletí kluci, co chtěli žít a skoro prohranou válku nakonec s jinými dvacetiletými kluky z Británie, Ameriky a dalších zemí vyhráli. Ti si tu úctu zasloužili.
Jenže tohle vědomí úcty a jistého vděku, mě opravdu přešlo, když jsem viděl ty kolony 21.8.1968 a slyšel střelbu. Táta viděl dvě kolony, já také dvě. Tedy tu druhou, už jen televizi, když táhli tam odkud přitáhli. A posledního vojáka, co 27.6.1991 opouštěl Československo. Byl to generál plukovník Eduard Vorobjov. Dočkal jsem se.
Rok 1939 byl pro mne datum, smutné datum, ale nebylo tak osobní jako to srpnové v roce 68. Docela chápu, že co bylo před padesáti lety, je pro většinu lidí v této zemi tak dávno, že už to neberou osobně. Nejhorší na tom bylo, že jsme dvakrát měli armádu, která nás nebránila. Ani se nepokusila.
Jednou spořádaně odpochodovala z obranných pozic, podruhé se ani na nějaké pozice nevydala. A nevěřím, že hoši z generálního štábu, nevěděli, co se chystá. Jen slepý by neviděl, tu koncentraci vojsk kolem hranic v tom srpnu 1968.
Slušní lidé, co se nehodlají bránit, těm zbude jen pocit křivdy, u některých rádoby morální převaha. Tedy když zůstanou naživu a útočník je milostivě nechá rýt držkou v zemi. Jak svého času zpíval Karel Kryl.
Jo jo, zpívali jsme hanlivé písničky, psali vtipné poznámky na zdi, a za rok nás už nezmlátil sovětský bolševik, ale československý bolševik. A pak nastalo dlouhé ticho, přerušované častuškami z rádia a kecy bolševiků o demokratickém socialismu.
A ta, kdysi tak obdivovaná československá armáda se stala jen předmětem posměchu. Komunisté vyházeli z armády a nejen z armády všechny trochu slušné lidi, tedy ty důstojníky, co sice nevystřelili proti bolševikovi, ale moc se jim ten stav zas nezamlouval. Stejně tak ty, co plakali za tou trochou svobody a samostatnosti, co jsme měli. Ti šli také. Bez jakýchkoliv ohledů.
Schopní lidé šli buď do emigrace, nebo k lopatě. Podle toho pak těch dalších dvacet let to v tom státě vypadalo. Z rozvinuté země, co patřila mezi deset nejvyspělejších zemí světa, se stala rozvojová země. Pokud by se bolševik, dostal znovu k moci, dopadlo by to stejně. Protože socialismus má na celém světě stejné výsledky. Hlad, zaostávání a rozvrat společnosti. To bolševikovi šlo vždy náramně.
Holt tihle lidé zvláštního ražení, jak rádi o sobě mluvili, měli vždy na paměti iluze, nikoliv ideály. Může existovat ideál společnosti, hospodářství, ale socialismu se to netýká. To jsou jen iluze, které se v realitě světa rozplynou na rozdíl od ideálu, jako dým. A oni tu iluzi budou prosazovat, tady, v jižní Americe, v Asii či kdekoliv na světě.
Ať ten pokus o uskutečnění iluze stojí, co stojí. Mrtví zemřelých za uskutečnění iluze socialismu se počítají na hromady, protože se jinak než na hromady počítat ani nedají. Tolik jich bylo.
Chápu, že to není moc povzbudivý blog, ale jak se zdá mnozí v této zemi se pokoušejí tu iluzi opět uskutečnit, sice ji zakrývají jiným názvem, ale jiný název není jiný program a výsledky toho programu budou stejné. Za tím si fakt stojím. Jen jsem si tak vzpomněl na jeden citát z Bible. Hledejte napřed Království Boží a jeho spravedlnost a to ostatní vám bude přidáno. Ale to fakt není socialismus. Jo jo.
...prý přišli včas, však vtrhli jako vichřice. Nad tichou zemí vrčí netopýři a národ němý tlučou oficíři...
Jan Jílek
My pony, rifle and me

Vždy, jak se napiji vody ze sklenice s citronem, uvědomím si, jak zhnuseně mi chutná voda samotná, když v těch vedrech na mě pořád povykují, „musíš pít, pít hodně v těch vedrech!”
Jan Jílek
Sladké je žít

Užívám si v poslední době nemocnic. Mám se tak skvěle, že mít se lépe, snad to ani nevydržím. Po operaci v únoru vše vypadalo nadějně, leč pak se tněco mírně zadrhlo, neboť nastala lokální recidiva nádoru.
Jan Jílek
Zbytečný pocit viny

Čas od času se na mne obrátí zoufalá matka, která má povedenou dceru, či syna. Feťačky, alkoholiky, gamblery. Ptají se jestli udělaly dobře, že svou ratolest vypakovaly z baráku.
Jan Jílek
Ukázka z rozepsané knihy "...a řekla jen.."

Tenhle příběh se nikdy nestal. Jen město Děčín a bývalá kavárna Grand jsou skutečné. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.
Jan Jílek
Nikdo nic za nikoho neodžije

Poslouchám, jak déšť bubnuje na okna a raduji se. Mohlo by pršet celou noc, celý den, celou noc a celý den. Ano vím, že někteří by plakali nad zkaženým víkendem, leč...
Další články autora |
„Dálnicí nás úplně odřízli.“ V obcích kolem nově otevřené D4 krachují podniky
Premium V prosinci nově otevřený úsek dálnice D4 odklonil tranzit přes obce, místní teď trápí úpadek jejich...
Lékař si nevypnul kameru. Uspokojování od sestry „viděla“ i hlava republiky
Nechtěnými svědky intimních chvilek uznávaného lékaře a zdravotní sestry se v ruském Dagestánu...
Tři mladí zemřeli při srážce aut u Opavy, jeden z nich předjížděl dvoustovkou
Srážka tří vozidel na severním obchvatu Opavy si ve středu večer vyžádala tři lidské životy....
„Slovenské moře“ vysychá. Lodě dosedly na dno, rybáři bědují. A v Tatrách hoří
Premium Od našich zpravodajů na Slovensku Liptovská Mara je co do objemu vody největší přehrada na Slovensku, letošní zimu je ale zaplněna na...
Putinovo velké vítězství, válka je u konce, komentují Trumpovy kroky v USA
Středeční telefonát ruského diktátora Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem...
Do ruliček dali místo milionů jen imitace peněz, podvodníci dostali celkem deset let
S tresty šest a čtyři roky vězení odešli od Krajského soudu v Hradci Králové dva muži ze Svitavska,...
Sněmovna i Senát poslaly zákonodárcům zálohy platů za leden
Zákonodárcům obou komor Parlamentu už byly odeslány zálohové platy a náhrady za leden, a to v...
Putin ocenil schůzku v Rijádu a Trumpovu zdrženlivost k „hulvátství“ Evropy
Ruský prezident Vladimir Putin vysoce ocenil úterní rusko-americké jednání v Rijádu, první po...
Volební komise: jak se stát členem, jaké jsou odměny a jaké povinnosti
Co obnáší účast ve volební komisi? Na kolik peněz si členové přijdou a co musí splnit? Přinášíme...

Rodinný den plný zážitků: Získejte vstupenky do BRuNO Family Parku
Chcete zažít zábavu pro celou rodinu? BRuNO Family Park v Brně je tím pravým místem, kde si děti i dospělí užijí nezapomenutelný den.
- Počet článků 1219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 718x