- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Dobrý den pane Jílku, tento víkend jsem byla v Praze na konstelačním výcviku, což je vlastně také hraní divadla. Lidé v různých postavách, jak je zrovna třeba, a ve chvíli, kdy určitá situace dozraje, hrou posunou děj. Do lepší situace, kde už není tolik odporu, kde se jim mnohem lépe dýchá. Cítí se pak volněji, spokojeněji. Terapie příběhem.
No a v pauze jsem se podívala na FB, co nového u přátel, a tam viděla pozvánku na Vaše divadlo. Měla jsem ale na večer už domluvenou jednu schůzku, kterou jsem nechtěla odvolávat, něco, co souviselo s těmi našemi konstelacemi (mým příběhem). Každopádně jsem tedy na Vás ráda vzpomněla, a někdy příště to třeba vyjde. Teď mi dodáváte kuráž psát veřejně o tom, čím procházím, spolu s dalšími lidmi. Co to přináší, k čemu jsem si - zatím - došla. S pokorou k onomu procesu. Považuji to za hodně užitečné, tak proto se cvičím i v tom daru slova. Děkuji.