Nejsou lidi, povídají...

Poslouchám a čtu lidi, kteří, když se blíží volby říkají. „Už jsem se tolik zklamal, není koho volit. Všichni jsou stejní. Lžou, kradou, jen si hrabou.”

Připomíná mi to některé klienty, nebo klientky. Ti říkají něco podobného. „Nejsou chlapi, nejsou ženský.” Hlavně, nejsou takoví, co by byli podle jejich představ. Hledají dokonalé muže a ženy. Ti voliči i ti klienti. Co by mladý hoch jsem pilně naslouchal těm starším, co říkali: „Víš hochu, socialismus je pro anděly, ne pro lidi.” A já si říkal. „Jo jo, andělé jsou na nebi, nebo možná i mezi námi, ale oni se mezi lidi nepletou.”

Nějak mi došlo, že musím žít s lidmi a mezi lidmi, lidé, že se nezlepší. Pokud budou mít možnost si něco mazaně přihrát pro sebe. Vždy, kdokoliv, kdykoliv najde mazanou racionalizaci, kterou si omluví svou touhu mít něco navíc. A jediné, co komukoliv zabrání brát tam kde se nabízí. Nezabrání tomu braní žádná dobrá výchova, nebo dokonce snad mravnost, ale pokud možno malá možnost si nakrást. Čím méně příležitostí, tím méně zlodějen.

Ono, když mám možnost ukrást něco sousedovi, se kterým se denně potkávám, tak tam dost často funguje ta zdrženlivost. Ale i ta je omezená. Ale když je něco volně k použití, jako jsou třeba daně, pak se jen málokdo zdráhá. Neříkám, že nejsou poctivci, ale je jich málo. Velmi málo. A nemusí to být psychopati, kteří nemají zábrany. Myslím, že nejsme tak skvělí, jak si rádi myslíme a pokud se bojíme, že nás ti druzí okradou a zlobí nás ta jejich nepoctivost. Myslím, že platí ono známé. Na druhých nám nejvíc vadí naše vlastní nectnosti.

Jsou lidé, co nevěří ničemu. A nikomu. Nevěří, protože se neumí vyrovnat s vlastním zklamáním. Zklamáním z toho, že ti druzí nejsou křišťálově čistí a poctiví, nejsou dokonalí. Umí žít jen v dokonalém světě, dokonalém podle jejich představ. Pak jsou lidé, co věří všemu. Nebo skoro všemu. Ti chtějí žít v zajetí svých iluzí, že všichni jsou dobří a světem vládne spravedlnost. Ti i oni se dopouštějí podobného omylu. Pokud jednou se děje něco podle jejich předpokladů, pak žijí v přesvědčení, že mají pravdu, která se konečně projevila.

Mám klienta, který při zaměstnání studuje medicínu. Neznám moc lidí, kteří něco takového svedou. Vlastně znám jenom jeho. A ten člověk má o sobě pochyby. Velké pochyby. protože neví skoro na konci svého studia, jakou medicínskou disciplínou se chce zabývat. Vlastně dumá, jak co nejrychleji vydělávat peníze, jestli by nebylo lepší, až dostuduje jít dělat něco jiného než medicínu, aby vydělal peníze. Je chudý, rodiče ho nemohou moc podporovat, nedivím se, že chce vydělávat, že nechce zas počítat každou korunu. Jinak všechny zkoušky dělá hned napoprvé. Ale při vší úctě, někdy myslí jako dítě.

Proč to říkám? No protože znám mraky schopných lidí, kteří jen pláčou zklamáním, jako malé děti, co jim sebrali hračku a vysypali kyblíček na písku. Kňučí podobně jako onen klient, který by chtěl hned vydělávat balík, hned po studiích a neuvědomuje si, že při jeho schopnostech, nebude tak chudý a tak dlouho, jak si myslí. Až přestane kňučet a rozhlédne se, tak to pofičí. O tom v jeho příladě nepochybuji.

Ti jiní schopní, ale ukňučení lidé,také pláčou zklamáním,kam že ten kapitalismus jde. Zlí kapitalisti chtějí jen vydělat, jak říkají a oni by chtěli ty hodné kapitalisty, co se hned rozdělí, nekradou, nepodvádějí, vymýšlejí různé cesty, jak z toho kapitalismu udělat ráj na zemi. Těmhle naivům z toho zase vyjde jen další socialismus. Rudý, nebo zelený. Až jim ten zelený, nebo rudý, nebo oranžový bolševik začne šlapat na krk, pak budou mít sakra důvod ke kňučení. Inu kapitalisté jsou jen lidé. Nejsou andělé. S některýma se dá i mluvit. Řekl bych, že je mezi nimi podstatně víc slušných a soucitných lidí, než mezi bolševiky všech barev.

Ale slušní lidé, tedy někteří, volit nepůjdou, aby ten kapitalismus a svobodu zachránili. Jsou zklamaní. Nezvolili jsme ty správné anděly. Jo, nezvolili, andělé jsou, jak věřím, ale jak říká Kristus. Království mé není z tohoto světa. My jsme z toho světa a dostali jsme tu zem do správy a je jen na nás, jak tu zem budeme spravovat a v jakém stavu ji svým dětem předáme. Andělé to za nás neudělají.

Jestli s těma velkejma lotrama, co se nás pokusí ušlápnout, a nebudou váhat, nebo s takovýma, co si dají aspoň trochu říct. A když bude nejhůř, zameteme s nimi, my. V dalších volbách. Tahle metoda je podobná té, když se hledá slušný chlap nebo ženská. Kdo nic nezkusí, nic nedostane

V socialismu, jak jsem se už dávno ujistil, žádná svoboda není možná. Takže jsem pro kapitalismus a svobodu! Kdo se přidá?

…když nesmálo se štěstí, tak šlo se zase dál, muž jenom sevřel pěsti a z osudem se rval. Lví srdce měli muži, co stvořili nám zem a zlatý jih už zůstal v nich a stal se domovem…