Muži bez mozku

Jo, domácí práce. Velmi často zmiňovaná činnost mnohými lidmi. Musím říci, že domácí práce považuji téměř za zábavu a nemám žádnou potíž si je času od času zopakovat. Dnes v noci jsem se pořádně podíval do ledničky, hledal jsem něco k jídlu, po odpoledním spánku a všiml jsem si, že je tam veliký kus ledu. Namraženého. Nedalo mi to, prošel jsem celou ledničkou. Našel jsem jídlo, které tam před dvěma až třemi roky dala jedna má favoritka.

Ta se rozloučila se mnou, jako s neperspektivním, před dvěma roky. Byla taková starostlivá, pečovatelská, ale občas mi dávala jídlo, které jsem sice snědl, pokud ho přede mne položila na talíři, ale v momentě, kdy ho uklidila na mrazák, zapomněl jsem na něj.Vydrželo tam až do včerejška. Neochutnal jsem ho a nesnil jsem při jeho jedení o starých dobrých časech.

Abych se vrátil k těm domácím pracím a nezakecal se zase líčením kvalit svých bývalých milenek. Po včerejším vyčerpávajícím dni, kdy se s mnou ráno rozloučila má láska, která u mne spala, (jela někam, tedy ona říká, s děvčaty, a uvidíme se až, pokud vše dobře dopadne až za měsíc, kdy se vrátím z pěšího výletu pro starce.) Takže po skoro tklivém rozloučení jsem se ještě setkal se dvěma klienty.

Ráno přišla dáma, hodinu po ni gentleman.Dohromady spolužijící pár. Ona si postěžovala, že on chlastá, on si postěžoval, že ona neuklízí.Rozhodně ne tolik, kolik by očekával. A utrácí jeho těžce vydělané peníze. Jakoby to někdy bylo jinak. Ženský vždycky utrácí těžce vydělané peníze svých chlapů s naprosto lehkým srdcem. Ujistil jsem ho. Ulevilo se mu po tomhle sdělení.

Vyslechl jsem je oba. Jednoho po druhém, zeptal se obou jestli má ten jejich protějšek nějakou dobrou vlastnost. To obvykle dělám v takových případech. Ti stěžující se zamyslí, něco málo s obtížemi najdou.Pokud najdou, vidím ten nález jako docela nadějné zjištění pro pokračování vztahu. Odešli oba sice jednotlivě, ale docela uklidněni, zřejmě se budou dál milovat a hádat. Což se zcela nevylučuje. Pak jsem se zamyslel nad tím co dál.

Přemluvil jsem se a prohlédl byt, abych věděl, co udělám sám a co nechám služce. Služka zřejmě nebude upgradovat FreeBSD, takže, co můžeš udělat dnes, nenech na zítřek, nebo jak se to říká? Upgradoval jsem tedy FreeBSD. Z 8.3 na 8.4. Luxování a mytí oken nechám služce. Bude se u těch domácích prací zřejmě cítit lépe, než u práce na počítači. Později jsem otevřel výše zmíněnou lednici a zaujal mě obrovský kus namrazeného ledu. Dumal jsme nad tím, kdy jako vznikl. Minulý týden jsem si ho ještě nevšiml.

Zatím co se upgradoval systém, vyklidil jsem ledničku. To šlo snadno, tání také samovolně, s tím sem se nemusel zabývat víc než bylo nutné. Mezitím jsem sledoval, po shlédnutí The Shaolin of Temple, jeden z dílů „The Games of Throne.” Nahatý ženský a hromady mrtvol, by se dal charakterizovat tenhle díl. Asi jako skoro každý. Tahle činnost mě plně neuspokojila, tedy jsem si ještě četl Musašiho „Kniha pěti elementů” protože mezitím jsem shlédl něco jako dokument o Musašim. Systém prošel, restartoval jsem a mám FreeBSD 8.4.

Lednička tiše tála, čas běžel, nastal okamžik spánku. Snil jsem o různém, leč sen si nepamatuji, probudil jsem se a zjistil, že by bylo záhodno, podívat se v jakém stavu jsou ruksaky, najít nějaké mapy, sice mám v iPhone navigaci, turistickou, ale přeci jen papírová mapa má své kouzlo. Především, když iPhone dojdou někde v pralese baterie. Jako každý rok, mám prostě dost času na přípravu. Balit začnu zítra ráno. Cestou se musím stavit pro plyn, ještě nevím jestli v Tescu, nebo v Globusu. Nakonec, místní mapy si lze koupit skoro kdekoliv. Tuhle metodu používám celosvětově.

Ledničku jsem umyl, prádlo vypral, pověsil, a přemýšlel, proč někteří lidé mají takovou potíž s domácími pracemi. Začínám se domnívat, že je to nějaká psychická záležitost, protože pokud tomu člověk dá přesně ten význam, jaký to má. „Uklízím, protože se chci cítit dobře.A správně uklizeno je, tehdy, když se rozhodnu, že je uklizeno. ” Tohle je celá má moudrost, se kterou mi domácí práce nedělají žádný problém. Pracuji, jen když mám potřebu pracovat, abych se cítil dobře. Pokud má nějaká favoritka pocit, že není dostatečně uklizeno, nemám nic proti tomu, aby se dala do práce.

Většinou se dají. Nerady, brblají u toho, zdůrazňují své zásluhy o mé blaho, ale nevědí, že ten úklid dělají čistě pro svůj pocit. Potřebují-li se cítit dobře v bytě, pak si jistě rády uklidí a užijí si ten pocit spokojenosti nad dobře vykonanou prací. Jak tak u toho přemýšlím a zatímco mi naskakují písmena na monitoru v textovém editoru VIM, docházím k závěru, že skutečně, pokud chce starší muž zažít dobré časy, najme si služku a opatří si milenku. Obojí je lacinější, než manželství.

Dobře pracující služce zaplatí dohodnutou mzdu, a pokud se mu podaří najít občas pečující milenku, která nemá přímý přístup k jeho kontu, pak oboje dohromady vychází jako daleko efektivnější a příjemnější způsob života, než jakýkoliv jiný. Pravda. Mnoho mužů má pocit, že manželstvím získají nějakou jistotu a stálý sexuální servis. Jenže to je omyl. Hluboký omyl. Co mi mé zkušenosti říkají, v sexuální oblasti se málokterá vlastní manželka vyrovná milence, která může být konečně, také manželka. Hlavně ale úplně někoho jiného. Pak vše funguje ke vzájemné spokojenosti, všech zúčastněných.

Jo jo, ještě ty domácí práce. No pro dnešek jsem hotov. Pověsil jsem prádlo a nechal vyschnout ledničku, když jsem ji předtím vytřel roztokem vody a octa. Jak mě to učila teta Jiřina. Už se nebudu věnovat ničemu jinému, než jen zábavě. Čtu si sem tam na internetu blogy různých žen, Démon jménem mužský mozek kde se praví, že je revoluční myšlenka že chlapi mají vůbec mozek. Možná je to tak. Ale dámy, i tak se dá žít příjemný a pohodlný život. Bez mozku, co funguje podle vašich představ.