Rád bych také chodil bos ale už to nejde. Všude se válejí psí h***na.

Kam se ztratil můj příspěvek? No nic, napíši ho znovu... Pane Jílku, díky, rozveselilo mě to. V dopravním prostředku MHD, který také často využívám, se člověk setkává lidmi, někdy se i pobaví, nebo získá nějaké zajímavé informace. Je vidět, že jste dobrý psycholog a dovedete se ve zvědavých, někdy i všetečných otázkách pasažérů vyznat a na ně reagovat. Co s týká různých náboženských, nebo i jiných propagátorů něčeho, kteří mají svou kontaktáž s lidmi psychologicky propracovanou, bývám často na rozpacích - být zdvořilá, nebo striktně odmítavá? Nesnáším manipulaci. (Beru si z Vás příklad ). Ráda chodím bosa, ale ne venku na ulici, ale doma nebo v přírodě. Jako dítko jsem se vždy těšila kdy už budu moci shodit boty a "chodit jenom tak..." V horkém prachu na cestě to příjemně hřálo. Hloupé bylo, že jsem si občas skopla palec, což bylo hodně bolestivé. (O hřebíku v patě už ani nemluvě...). Vám se to nestává? Hezký den.

Tak, urážky jsou zbýtečné.

Nevím, jestli jsou to zrovna tihle dva, co často večer potkávám na Andělu, jak hlasitě vykřikují s kytarou a prokazují tak tady v Čechách medvědí službu nejen té svojí, ale myslím i jakékoli jiné křesťanské nominaci. Jako katolička mám na tyhle agitky stejný názor, jako vy. Nejlépe myslím kdysi odpověděla moje dcera, když na celkem agresivní, jestli ví, kdo vždycky nakonec přijde, vykřikla "berňák!" A bylo vymalováno. Aspoň na chvíli .

Dobrý den, můžete mi napsat, pokud vám to nevadí, jestli vám chůze naboso v Praze nezpůsobuje problémy, myslím tím poranění jakéhokoliv druhu?

Děkuji.

Když se dává pozor, nezpůsobuje. Dávám pozor. Ale všeho do času. Ženil jsem se, protože jsem takzvaně musel. Dvakrát.