- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Sběratelka se jmenuje Mládková, tedy Meda Mládková. Obrazy sbíral její manžel, který byl guvernérem Mezinárodního měnového fondu.
Řeka plyne...
Podobně plynou i pasáže Vašeho textu, jsou v něm místa, která by se dala zhudebnit, mají rytmus jako blues a mohly by se tak zpívat. Dobře se mi nad tím přemýšlí, jako bych seděl u řeky...
Nevím proč, vzpomněl jsem si na jednu Fulghumovu povídku, v níž hrála významnou roli právě řeka.
Věci se dějí, Jene a ten, kdo si myslí, že něco ovlivní, je tak trochu blázen. Když radím svým pacientům, aby odpoledne zašli k řece a jen tak půlhodinu koukali do vody a nemysleli na nic, tak na mně koukají tak nějak divně, A když sem tam nějaký poslechne, pak přijde vrátit prášky jako nepotřebné. A radost máme oba.
Pěkné ráno.
Ano, koukat a nechat plynout. Jak řeku, tak mysl.
No není nejkrásnější s textem v knize souznít? Identifikovat se? Konečně to slyšet...číst, že to jakoby koukání do blba , to jakoby nicnedelání , dívání se jakoby jen tak...je nezbytná věc? Zklidnění jako nedělní mše, co otevře mysl, dá odpověď a objeví nové...A je lékem. Táta říkával.. když spěcháš, tak si sedni...Dobré ráno přeji
Radko, podepsala bych každé Vaše slovo... cítím to úplně stejně, mám to tak od dětství. I můj táta mi říkával to samé, a ono to fakt fungovalo a funguje. Krásný den.