To není špatná zkušenost, člověk je z podstaty líný tvor a až když je na tom opravdu zle, dokáže z toho vytěžit. A pokud se z toho vykřesá, odměnou je mu vědomí, že dokáže zvládnout úplně všechno. Sice je to na jednu stranu otřesná zkušenost, na druhou stranu je to k nezaplacení. Jen ten, kdo si sáhne na dno, o sobě může říct, že se zná a ví.

Pro mě je to dost nepochopitelný způsob existence - ale je jasné, že žít dá jakkoliv, jakoby lidské možnosti byly nekonečné. Jednou jsem se dal do řeči se zajímavým týpkem s velkým dredovým drdolem na hlavě - měl extrémně pronikavý pohled. Ale choval se klidně a laskavě. Řekl mi, že žije půl roku tady, pak jede na kole do Indie a cestou prodává své výrobky - pletl různé kožené šperky a přidával k nim kameny. Vypadal velice svobodně - nebyl to mentálně Čech, usedlý tvor, ale kočovník. Říkám tomu karma - každý se s tím narodí a žije pak, jak je mu předurčeno. Nevěřím v lidskou svobodu. Ta je velmi limitovaná.

ZÁVIST - ta to z přehledem přebije.

"...neb jsem se propil a profetoval do debaklu..." Jak jste si to dokázal odpustit? Sám sobě...

No, k tomu slouží ta terapie, modlitba, svátost smíření a láska

Není bezdomovec jako bezdomovec. Zcela určitě nebudu pohrdat někým, kdo se řízením osudu octl n e d o b r o v o l n ě na ulici, snaží se ze své situace nějak dostat a pořád se chová jako člověk. Žádný soucit (natož finanční pomoc) však ode mne nemůže čekat sebranka, která u nás vysedává na lavičkách u řeky, napájí se tam laciným vínem a obtěžuje kolemjdoucí vulgárními pokřiky. Na to, aby si na lavičku donesli plné krabice vína, mají sil dost, ale uklidit po sobě ty prázdné - na to už jim síly nezbývají. A takoví bohužel v našem městě převažují.

Třeba častují kolemjdoucí vulgárními pokřiky, protože nestojí ani o soucit ani o pohrdání. Otázkou je, proč myslíte, že se někdo chová jako člověk, jen pokud žije jako Vy. Máte ten správný recept na opravdové člověčenství, mám ho já? Nejsme my ti neschopní hlupáci, kteří se na celý život zatíží hypotékou, valí tu svou kuličku před sebou? Žijeme se ve svých sociálních bublinách a vzájemně se ujišťujeme, že je to tak správně a pak jsme perplex, když nás sejme infarkt a nesnášíme bezdomovce, protože by nám mohli tu naši představu narušit víc než je zdrávo? Nic ve zlém, to jen k zamyšlení.

Soudružko Palková, nikoho neodsuzuji, jen mu dávám informaci. Pletete si jak máte ve zvyku pojmy. Chápu, hodinky, holinky, obojí se natahuje s obojím s echodí.

Soudružko Palková, pokud nebudete diskutovat k věci, budu vás systematicky mazat.

Když mě jednou v cizině okradli a autobus domů jel až za 48h, bezdomovci na nádraží dali dohromady peníze a nabízeli mi je, ať si najdu ubytování. Toho dne jsem pohled na bezdomovce změnila.