Hezké Vánoce a Boží požehnání všem přeji

Nemohl jsem dospat Vánoc, probudil jsem se před šestou. Jelikož jsem už zlatý prase kdysi viděl, tak jsem se hned zrána najedl. 

Dostal jsem trochu cukroví a než bych si lámal hlavu s tím,
zda mám, či nemám, taková ta hamletovská otázka, rozhodl jsem se
netrpět nerozhodností a snědl ho. K tomu cukroví jsem si pouštěl starý
film z roku 1951 „Westward the Women.” Moc krásný
pohádkový film, jak se 150 ženských z Chicaga vydalo za chlapy do
Kalifornie. Neměl ten film jako pohádka jedinou chybu. Ale pravdou
je to, že chlapovi stačí počkat a vždy za ním nějaká ženská
dorazí.

Všichni na Facebooku píši, že už mají hotovo, já tedy hotovo
nemám. Řízky budu dělat odpoledne, třeba mi někdo donese polévku,
tedy alespoň ji mám slíbenou. Nakonec mám zkušenost, že mi vždy někdo
něco donese. Tedy na Vánoce. Stačí počkat. V tomhle směru následuji
Krista, který říká: „Nestarejte se o zítřek, zítřek má dost
svých starostí. Pohleďte na ptactvo nebeské. Nesejou, nežnou a přec
Bůh je živí.” Ale jo, kachnu jsem koupil, kýtu jsem koupil,
brambory, vinnou klobásu, cukroví mi poslala Ajka a trochu donesl
Láďa, že mi manželka posílá, ovoce mám taky, takže směle hledím
vstříc Vánocům.

Polévku mám slíbenou od své lásky. Takže se vlastně nic
neděje. Dokonce jsem se i vyhnul návalům v obchodech, neb chodím
nakupovat po skupinách večer a to už je v Bille skoro prázdno. Ale těm
pokladním ten kalup přes den nezávidím. Mám tedy čas se zájmem si
přečíst blogy a diskuse, co se zmiňují o tom, že řecký velvyslanec odjel, protože
Zeman se neuctivě vyjádřil o řeckém dluhu, nebo tak nějak, chvíli jsem poslouchal Halíka s Bělohradským v diskusi o evropské uprchlické krizi. Takový echt vánoční pořad.

Pak jsem usoudil, že velvyslanec zase přijede, krize je dobrá k tomu, abychom si ujasnili, co vlastně chceme od sebe, druhých, EU a ostatních.

Až si to ujasníme, sdělíme náš pohled těm, co jsme si zvolili a
oni buď udělají, co chceme, nebo půjdou. Jak říkala moje babička. 

Všeho do času a Pán Bůh navěky. 

Myslím měla pravdu. Pokud si budeme přát aby to bylo jak chceme a uděláme, co se má, pak co si přejeme, bude!

Tedy: Sláva Bohu na Výsostech, pokoj lidem a dobrá vůle na zemi. Amen!

•