Víte, nemám moc času trávit zde a řešit ty věci pod již nejméně pátým článkem - tento váš článek jsem ani nedočetla ale celkem jsem čekala že to potáhnete dál

Jelikož již v té úvodní části (kterou jsem přečetla) se mluví jednoznačně o mně (ta "chyba a vina", o kterých jste údajně nepsal ale spojení "opakování chyb" se line všemi diskusemi i vašimi články na toto téma) tak cítím potřebu vám to jasně osvětlit (asi popáté, ale chápu že na poprvé jste to nedal - jsem přece žena, že....)

Já tu "chybu" (odchod od pitomce bez vysvětlení aniž bych ho předtím požádala aby se laskavě nechoval jako pitomec) neopakovala.

Dokonce i tu "chybu" - žít s pitomcem jsem v životě udělala pouze jednou. Ostatní mí partneři, včetně mého prvního manžela pitomci nebyli.

A tuto "chybu" jsem napravila svým odchodem (dokonce těhotná) od tohoto pitomce. Stačila mi k tomu jedna návštěva u nezaujatého psychologa (na žádost pitomce), který mi v podstatě potvrdil že v něčem co nepovažuji k žití žít nemusím.

A jak víte předtím jsem se - tak jak radíte vy - s pitomcem pokoušela (zbytečně) hovořit i když dnes jsem přesvědčena že ani to jsem nemusela.

Pokud vám někdo záměrně a cíleně ubližuje aby nad vámi získal moc (jako to nakonec dělala i ta fiktivní postava díky které tyhle diskuse začaly), je celkem jedno jestli je to nádavkem ještě alkoholik. Je to manipulátor, sobecký, bezskrupulózní a zlý a je dost naivní očekávat že své zištné jednání změní jen proto že ho na něj partnerka upozorní.

Jak už víte, psychologovi který mi dal konečný impuls k odchodu stačila jedna naše návštěva.

S vámi tady trávím již několikátou hodinu a vy pořád píšete o šablonách....

Zakončím to tím že jsem (možná to byla nějaká jiná) o vás nenapsala že nejste žádný psycholog (to nevím), ale jako vaši terapeutickou činnost jsem pochopila zejména ten alkoholismus.

Já to (mám kamarádku psychiatryni) vnímám tak, že tak jako ma

Já to (mám kamarádku psychiatryni) vnímám tak, že tak jako manželský poradce až tak úplně neřeší závislosti, odborník na závislosti není úplně špičkový vztahový psycholog.

Omlouvat se vám nehodlám, protože i ve vašich článcích vnímám věci záměrně vytržené z kontextu a určitou manipulaci.

A tím se s vámi loučím, na další tyhle nepříliš plodné diskuse nemám skutečně čas.

Takový přístup je logický a vaše názory uznávám.

:)) zase jste mě pěkně seknul prutem, v něčem zase trochu posílil a zase řeknu... je to tak.

Jen krátce tomu Vašemu objasnění, kdy vymezujete své práci přesný mantinel. Tohle je třeba, aby tak mnohé zdejší vnímaly, než Vám vmetou, že mají dojem, že nejste žádný psycholog:) Teď už snad ne:) ale fér by bylo, kdyby tu zaznělo cosi na omluvu, žejo?

Omlouvat se? Hmm Radko. Já jsem zvyklý zcela vědomě udělat, to co se rozhodnu udělat. A klidně za to nesu následky.