Lolita

...a proč ne?

Neroste v žádné zahradě
a přesto je první mezi květy
není to žádná květina
a přesto každým dnem rozkvétá
 
je jako růže vábivá
jež nikdy neodkvete
je jako hvězda zbloudilá
mezi dvěma odlišnými světy
 
je křehčí než malé poupátko
když hladí ho kapka rosy
přesto jak bouře tropická
zničí tě sílou své krásy
 
duší je čistá a v srdci nevinná
vášnivě prahnoucí po velké lásce
jak by jí halila z křišťálu pavučina
přitom tak záludně jemná a půvabná
 
dokáže naráz plakat i smát se
topí se v divoké řece svých citů
život je pro ní o veliké sázce
o sázce na štěstí – štěstí pro lolitu