Tak to vám opravdu ze srdce závidím.

Jsem typ člověka, který se může přetrhnout, když má někdo druhý problém a snaží se pomoci jakýmkoli způsobem.

Bohužel, když já sama se octnu v situaci, že potřebuji pomoct, není zde nikdo, kdo by bylo ochoten.Není to proto, že bych měla špatné přátele, ale proto, že se tak nějak automaticky předpokládá, že jsem silná a každou situaci zvládnu sama.

Nakonec tomu tak skutečně je.Jenže i my, které působíme vyrovnaně a silně, občas potřebujeme náruč a rameno, na kterém bychom se vyplakaly.

Re: Tak to vám opravdu ze srdce závidím.

Naprosto chápu, o mě se to taky vždy předpokládalo, že si poradím sama. Ale prostě na všechno nestačím a proto jsem moc ráda, za ty svoje "anděly" .