Život je jak pára nad hrncem aneb Vánoční idylka

Karačoňa - vánoce tu budou cobydup. Přeplněné obchody a supermarkety, nákupy, fronty , dárečky.Smysl oslav narození Ježiše Krista jaksi postrádá své kouzlo a hlavně pokoru.

V životě lidském jsou důležitější  jiné věci - zdraví - sastipen , láska - kamiben, pokora - paťiv - úcta ke člověku. Rodina - famelija.

Když nám něco z toho chybí nebo to ztrácíme či definitivně jsme již ztratili - kouzlo vánoc se jaksi nekoná.

Náš život je jako pára nad hrncem, jsme obyčejnými smrtelníky. Jedno romské moudro - phurikano romano lav říká : " O dživipen hin sar chevalo, pharado gadoro - Život je jako děravá,roztrhaná košilka."

Pachtíme se a honíme za pozlátkem mamonu, nadbytku a falše.

Narození Páně,jež o vánocích slavíme nás upozorňue, že : Ježíš se narodil ve chlévě, na seně. Bohatí odmítli poskytnout azyl těhotné Panence Marii,až se našlo místo mezi dobytkem.

Mocní tohoto světa zapomínají na tento fakt a život člověka nemá žádnou cenu. Denně umírají stovky, tisíce lidí o hladu, ve válkách a v nenávisti.

Přitom stačí málo, aby se člověk zamyslel ,ohlédl se a podíval se do zrcadla. Jestli ten jeho obraz je opravdu ten, který si zaslouží úctu, místo na slunci a právo rozhodovat o životě druhých.

V tom obraze lze zhlédnout - nenávist - phujiben, zášť a pohrdání vůči chodobě, vůči jiným, byť barvou pleti odlišným lidem.

Mamon, honění se za majetkem, křečkování a výsměch jsou dnešním každodenním chlebem tohoto světa.

Hrstka bohatých rozhoduje o bytí a nebytí většiny.

Je čas se zastavit - te ačhel a zamyslet se - te gondoľinel.

Proč majorita ponižuje jiné menšiny a nerespekuje jejich odlišnost a přirozenost?Proč Romové jsou hluční, kradou a dělají bugr?Proč mocní tohoto nemocného světa ho nechtějí uzdravovat, ale naopak, přispívají k jeho zkáze.

Kam se ztratila lidská důstojnost, solidarita, úcta a respekt, pokora ?

Není nutné složité hledání. Odpovědi jsou v naší minulosti.

Naši dědové chodívali o vánocích navštěvovat své sousedy , zahráli jim koledy a vinšovali.

" Vinšujem, vám, vinšujem, milí gazdové - štěstí, zdraví vašemu domu.

Bůh vás opatruj, zdravíčko, bohatství a sílu celého nového roku.

Jako ta naše černá země, ať jste silní a bohatí, ta nás živí,sílu dává.

Zdraví ať jste jako rybičky v tej studenej vodičce,

nemoc ať k vám cestu nenajde .

V Novém roce hojnosti, to vám přejem

z Boží milosti."

V každé romské osadě žili hudebníci - lavutara . Co Rom, to lavutaris platí  i dnes.

Tímto krásným vinšem si sousedi přáli k vánocům.

Nic z toho dobrého se ještě neztratilo. Věřím v lidskou moudrost a v lidství - manušiben.

Zastavme se a přemýšlejme o tom, jak žili naši předkové pospolu.

Jde to i v dnešní " špatné " době. Jen trošičku snahy na obou stranách.

To, co přáli mí dědové svým sousedům si vám dovoluji popřát i já.

Bachtalo dživipen - šťastný život,

loš,lovore,sastipen - radost,penízky,zdravíčko.

Ať vás poslouchá srdíčko.

Je červené  jako ta naše krev. Lolo sar amaro rat.

Opusťme vzájemný hněv,

nejen  o vánocích.

Buďme k sobě dobří jako chléb.

Toť tělo Kristovo.

Našeho pána Ježíšovo.