Zasij poplatek, vyroste ministerstvo

Z příspěvku na fungování dálnic se staly poplatky na podporu politických programů. Z licenčních poplatků za rádio a televizi by se mohlo stát ministerstvo pro vyvážené, udržitelné a sociálně spravedlivé informace.

Bývaly doby, kdy dálniční poplatek sloužil jako příspěvek na údržbu a stavbu dálnic. Bylo to prosté, vyměřoval se podle hmotnosti a počtu náprav auta. Později byl pro nákladní vozy a autobusy změněn v mýto, které zohledňuje ujeté vzdálenosti. Načež se začaly sazby různit také podle emisní třídy a v posledku ještě podle hlučnosti a vypouštěného množství oxidu uhličitého. To už tak prosté není, na to už plátce mýta potřebuje papír s kulatým razítkem. Beneficient musí agendu kontrolovat a nákladní auta pronásledovat, vybaven speciálním detekčním zařízením.

Autobusy mají zvýhodněnou sazbu, v pátek odpoledne je naopak pro všechny sazba znevýhodněná. Mýto se začalo vybírat i na silnicích první třídy, aby se ty placené dálnice neobjížděly a aby na tom dopravci neušetřili. Z příspěvku na fungování dálnic se staly poplatky na podporu politických programů. Loni výnosy z výběru mýtného dosáhly 17,16 miliardy korun. Meziročně vzrostly o 15 %, a to zejména v důsledku zavedení nového poplatku za emise CO₂, které se podílejí na celkově uhrazeném mýtném od března 2024 přibližně 15 procenty. Vyšší výběr mýtného při stejné intenzitě nákladní dopravy signalizuje i vývoj počtu mýtných transakcí: CzechToll jich zpracoval za rok 2024 celkem 1,16 miliardy, meziročně jen o 3 % více, píše na svých webových stránkách provozovatel mýtného systému. V roce 2007 bylo dálnic a rychlostních silnic 950 kilometrů. V roce 2016, kdy se z rychlostních silnic staly dálnice, se platilo za 1476 kilometrů, z toho 1242 km byly ty dálnice. Do roku 2024 dálnic přibylo 200 km, ale zpoplatněných úseků 2,8násobek, celkem na 2836 kilometrů.

Po roce 2029 by mohly nákladní auta nad 3,5 tuny a autobusy platit mýtné i na silnicích druhé a třetí třídy. Opatření má opět zabránit objíždění placených úseků. Které to budou, to si rozhodnou místní sami. „Kraje vybraly zhruba 3000 kilometrů silnic, které by měly být nově placeny. Zhruba polovina tohoto počtu připadá na Středočeský kraj,“ opisuji z deníku Mladá fronta Dnes (MfD). „Proti rozšiřování systému na silnice druhých a třetích tříd se stavěli hejtmani za ANO. Nakonec ale rozhodlo to, že rozšiřování mýta nebude povinné, ale jednotlivé kraje se budou moci rozhodnout o zpoplatnění jimi spravovaných komunikací samy,“ popisuje list jednání v parlamentu o příslušné novele dopravního zákona.

Dejme tomu, že se stane. Bude ale nutné rozšířit flotilu pronásledovačů neplatičů do polí a lesů mezi městečky a vesnicemi. Instalovat odhalující radary. A jednoho dne roku 2030 přijde na krajský úřad starosta nějaké vsi, že mu jezdí před chalupou nějak moc náklaďáků, a jestli by tedy mýto nemohlo být i tam. Proti tomu se postaví majitel místní večerky a krajskému národnímu výboru zkusí špatnou češtinou vysvětlit, že by mu v důsledku mýta přestali do krámu jezdit pekaři. Vyhlásí se referendum, Hnutí Duha uspořádá happening, Arnika vydá závěry vědecké studie, kolik obyvatel té obce každý rok umře na oxid uhličitý a Děti Země zažalují referendum u správního soudu. Zasedne krajské zastupitelstvo, pohádá se, rozpadne se koalice, odstoupí hejtman… Tak co třeba výjimky: pro zásobování, pro linkové autobusy. Vlastně i pro zájezdové, vždyť tu máme zříceninu. A pro elektrokoloběžky!

Řešení existuje. Zpoplatnit všechny silnice, kromě těch, na které se chce tok nákladních aut přesměrovat. Jakmile by auto opustilo svůj dvůr či svoji garáž, případně hranice obce, platilo by mýtné, jen ty dálnice by mělo zadarmo. Jednoduché, ale nepolitické, tudíž neprostupné.

Že je to jen smyšlenka? Kdepak, autor celoživotně trpí nedostatkem fantazie. Jen si vzal mustr z jednání o licenčních poplatcích za rádio a televizi. Jejich zvýšení je snadno pochopitelné, placení za příslušný přijímač logické a až dosud celkem jednoduché. Ale má se rozšířit i na telefony a počítače. Rozběhly se v parlamentu dlouhé hodiny a dny jalových diskusí, rozhádala se koalice, opozice hrozí, že to vše hned napřesrok zruší. Andrej Babiš, CEO hnutí ANO, tasil nápad financovat to vše z daní a Českou televizi a Český rozhlas sfúzovat do jediné státní organizace, takové vysílací výrobně-hospodářské jednotky (pro pamětníky: VHJ). My mladší bychom zkusili prosadit nové Ministerstvo vyvážených, udržitelných a sociálně spravedlivých informací.

Stručně na závěr ještě jeden příklad, jak poplatkem vše začíná a politikou končí. Daň z nemovitosti. Kdysi celkem prostá záležitost: máš dům, pole, les či pozemek, zaplať 4 procenta z ceny. Nově se do věci zapojily obce. Mohou taxovat, totiž indexovat. Podle čtvrti, ulice, dokonce jednu každou nemovitost zvlášť. Loni daň z nemovitosti stoupla o 80 procent. Máš rekreační objekt? Pronajímáš? Podnikáš? Tak tu máš čerte starosto kropáč. Zaplať, uhlíři! Poradenská kancelář Rödl & Partner vyhodnotila, že to zvýšení jde především z kapes podnikatelů. Jsou obci jen na obtíž, přidělávají jí starosti a vůbec, jsou to svině, jak by to strategicky komunikoval jistý plukovník v. v.

A rekreanti? Co tu mají co pohledávat? Lidi mají sedět doma, na prdeli, povinně si zateplovat a malovat stavební dokumentace. Těch 400 tisíc pokuty na ulici se zdražovaným parkováním jen tak nenajdou. To by tak hrálo, aby se nám tu brouzdali po zpoplatněných okreskách.