U koho se učil Bartoš? U kolegů

Ivan Bartoš prý balamutil své vládní kolegy, jak mu to s tou digitalizací báječně šlape. Jeho bývalí kolegové balamutí národ. Jen to na ně ještě neprasklo.

Mnozí odborníci na stavební řízení a na informační technologie, i ti vládní, vyčítají dnes svému bývalému kolegovi, ministrovi a pološéfovi Ivanu Bartošovi, že je a celý národ dlouho balamutil tím, jak mu ta digitalizace jde a jak to všechno stihne. Dnes nelze jednoznačně rozhodnout, zda měl své učitele, nebo má své následovníky.

Počátkem října se s vládou a národem před svým odchodem do Bruselu rozloučil bývalý ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela rozsáhlým komentářem pro Mladou frontu Dnes (na iDnes zde). Titulek článku, který ale Síkelovi přiznat nelze, zní: Česko je energeticky bezpečné… Ve svém článku popisuje, jak zvládl energetickou krizi v souvislosti s válkou na Ukrajině. Zvládl ji tak, že máme nejdražší elektřinu v EU. Dále mj. píše: „Podařilo se nám také rekordně nastartovat rozvoj levných obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zjednodušili jsme povolovací procesy pro instalaci nových elektráren a zavedli nová pravidla, která zefektivňují jejich využívání.“ Důležité je sloveso „zefektivňují“. Zatím narůstá počet dnů, kdy produkci těchto elektráren nikdo nepotřebuje, elektřina z nich má zápornou hodnotu a o to více rostou náklady státu i spotřebitelů na jejich dotaci. Ve státním rozpočtu na příští rok chybí 22 mld. Kč na podporu efektivních, levných OZE.

„Zahájili jsme tendr na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech, který běží podle harmonogramu a je těsně před dokončením,“ píše dále ministr. Není před dokončením a v době psaní článku musel vědět, že je proti tendru podán protest na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) od EDF, která tendr prohrála, a od Westingousu, který z něj byl vyřazen. Termín rozhodnutí není znám. Co ale, pravda, vědět nemohl, je aktuální protest EDF u Evropské komise. Výrok „těsně před dokončením“ je i tak balamucení.

A dále o energetice: „Velké výzvy, kterým jsme čelili, jsme zvládli mnohem lépe, než jsme vůbec mohli očekávat. Kromě toho se nám podařilo položit pevné základy pro modernizaci naší energetiky a průmyslu, o které jsme si dříve mylně mysleli, že jsou volbou. Světový vývoj však jasně ukazuje, že jde o nutnost, kterou pokud propásneme, poškodí nás na několik generací dopředu.“ Žádné základy položeny nejsou. Rekordní počty instalovaných fotovoltaických elektráren nejsou základy, ale jsou nadstavbou, která měla být podpořena poté, co se posílí přenosové a distribuční sítě a poté, co bude vyřešena akumulace nadbytečné produkce elektřiny v průmyslovém měřítku. Takto máme nepotřebnou, v zimním období naopak zcela nedostatečnou produkci OZE. Jestli je to moderní energetika, toť otázka. Ale že nutnost mít dostatek kdykoliv dostupné a levné energie je „výzvou“, kterou už propásla nejen Česká republika, ale celá EU, je téměř bez diskuse.

„Ačkoliv se z řad populistů, ale také oligarchů, kterým se tyto procesy nevyplatí, stále častěji ozývá, že jde o příliš složitý nebo snad zbytečný úkol, jsem přesvědčený, že nesmíme od těchto cílů upouštět. Jejich dosažení je nezbytné pro naši udržitelnou a bezpečnou budoucnost. Odolat silám populistů a zabránit pronikání oligarchů do politiky považuji za jeden z hlavních úkolů svých nástupců,“ píše Síkela. Tak ty „procesy“ se zatím nevyplatily nikomu. Populisté a oligarchové jen nejsou ochotni dál sanovat ztráty a ještě za to platit ekologické pokuty. A dále už si Síkela nezadá s Bartošem, jemuž také jeho úsilí podkopali kmotři z ODS. Kdo jsou ti oligarchové? a) Skřetínský, b) Vykač, c) Čepsík? Lovec přichází!

A teď k tomu titulku: Síkela píše: „Energetická bezpečnost České republiky je díky opatřením naší vlády nejsilnější v moderní historii naší země.“ Tato Síkelova bezpečnost vede k tomu, že možná příští rok, možná za dva roky bude ČR z čistého vývozce elektřiny jeho čistým dovozcem, jak varuje ve svých zprávách o zdrojové přiměřenosti ČEPS. A tato závislá bezpečnost může trvat i více než 1000 hodin ročně. Odkud, kudy a za kolik se elektřina doveze, nemá Síkela ani ponětí, kromě přesvědčení, že za drahý proud si můžeme sami a že jeho dovoz bude levný. Povídali, že mu hráli.

Dovolíte odbočku? V tomto nedělním výtisku DeníkuN napsal ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Mats Braun obranný komentář o portfoliu komisaře pro mezinárodní partnerství, které vyfasoval a před Evropským parlamentem bude obhajovat právě Síkela. „Portfolio mezinárodního partnerství je součástí důležité snahy o přeměnu EU z ekonomického obra s omezeným mezinárodním politickým vlivem na aktéra s promyšlenou geopolitickou strategií.“ Není první ani poslední, kdo tento post takto glorifikuje. Často v podobných textech následuje poznámka, že záleží hlavně na Síkelovi, jak jej uchopí. Je to chiméra. Nezáleží na Síkelovi, ale na Ursule von der Leyenové, co Síkelovi nařídí nebo dovolí. Podle priorit staronové předsedkyně Evropské komise bude Síkela u mimoevropských partnerů hlavně prosazovat ESG, kontrolovat nekácení lesů a vysvětlovat, proč jsou jejich exporty do EU zatíženy uhlíkovými cly. Tomu se v Bruselu říká Global Gateway. Jestli Síkela bude tvořit ekonomického obra s promyšlenou geopolitickou strategií, počet podřízených a rozpočet na to má vskutku přebohatý, tak jako energetickou bezpečnost Česka, pak Evropany potěš Draghi.

Předseda vlády Petr Fiala se v MfD také rozpřáhl ke komentáři. V úvodu vypočítává všechny průšvihy, které EU a vlády členských zemí za minulá léta způsobily a jimž se nyní musí čelit. Tomu se říká „čelit výzvám“. „Stále více evropských lídrů přehodnocuje dosavadní přístup a uvědomuje si, že se musíme vrátit na cestu prosperity a bezpečí,“ píše Fiala. Jestli těmi lídry má na mysli členy Evropského parlamentu a navržené komisaře nové Evropské komise v čele s Ursulou z Leyenů, pak se ptejme, koho má vlastně na mysli?

„Krokem správným směrem byla i reforma azylové a migrační politiky, na níž se Evropská unie po letech vyjednávání shodla. Bohužel zůstala na půli cesty. Migrační pakt odpovídá jen na část problémů.“ I tohle je chiméra. Žádná reforma nenastala, migranti se hrnou do Evropy tak, jako pořád, tedy většinou nelegálně, a dostat je odsud se nedaří. To není část problémů, to je problém celý. Text byl psán ještě před schůzkou premiérů tento týden právě o migraci, ale z té zatím vzešel jen soubor neurčitých floskulí.

„Prosadili jsme jadernou energetiku do tzv. taxonomie, abychom mohli stavět nové jaderné elektrárny,“ píše Fiala. Fakticky můžeme stavět jen jeden blok z plánovaných čtyř. A taxonomie se zkrátila ze 60 na 40 let, tedy na méně, než je plánovaná životnost jaderných elektráren. „Dosáhli jsme změn v emisní normě euro7, která v původní podobě dramaticky ohrožovala náš automobilový průmysl,“ píše dále premiér. Změn dosaženo bylo, pravda, ale automobilový průmysl zůstává dramaticky ohrožen. Například Volkswagen plánuje uzavření tří svých továren v Německu, což za celou existenci značky nemá obdoby. To ale ohrožuje i „náš“ automobilový průmysl, který je z většiny pod kontrolou VW.

„Zásadní bude debata o cílech snižování emisí pro rok 2040. Evropská komise do té doby doporučuje snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990, což není realistické. Mohli bychom toho dosáhnout jedině díky dalšímu zpřísňování norem v balíčku Fit for 55, tedy pomocí dalších omezení a překážek pro náš průmysl.“ V tom se Petr Fiala nemýlí, leč s jeho podporou a pomocí byly jmenované programy a normy v Evropské komisi navrhovány a schvalovány. Tady by stačilo napsat: „Brýtro, pane premiére!“ Ale dodejme, že „zásadní debata“ měla začít před volbou předsedy Evropské komise letos na jaře. V květnu při své předvolební návštěvě Prahy Ursula von der Leyenová označila Petra Fialu za svého přítele a poděkovala mu za prosazování zelené ideologie v Česku. V červenci poslanci za ODS, mateřské Fialovy strany, a poslanci za Spolu, české vládní koalice, v Evropském parlamentu hlasovali pro Ursulu z Leyenů. Ta tak získala více hlasů, než při první volbě před 5 lety.

„Shodujeme se v silném důrazu na konkurenceschopnost EU, což znamená podporu investic a odstraňování byrokracie. Důležité je pro nás oba i důraz na bezpečnost, a to jak směrem k Rusku, tak k zastavení migrační krize,“ okomentoval znovuzvolení von der Leyenové premiér Petr Fiala (ODS). Podpora investic se nekoná, kromě těch schválených Evropskou komisí, kam ale nepatří tři z plánovaných čtyř jaderných bloků ČR. Odstraňování byrokracie opravdu není na pořadu dne.

Ministr vnitra, místopředseda vlády a předseda koaličního hnutí STAN Vít Rakušan po znovuzvolení Leyenové ocenil především kontinuitu ve směřování Komise. „Jsem rád, že rozhodující vliv bude v EU mít racionální, konstruktivní politika, kterou představuje jak staronová šéfka Komise, tak i politické proudy, jež tvoří většinu v Evropském parlamentu,“ napsal tehdy v červenci. Takže prima, hlavně že se nic nezmění.

Od koho se tedy ten Ivan Bartoš naučil tak balamutit? Čím se jeho výmluvy liší od výmluv ostatních kolegů? Snad jen tím, že na něj to prasklo tak brzy.