Nebezpečná není absolutní rychlost vozu, ale hlavně velký rozdíl mezi rychlostí různých vozů. Pokud pojedou všichni stejně rychle, tak je rychlost 150km/h celkem bezpečná.

Pokud se míjí vozidlo v rychlosti 200km/h s kamiónem, který jede stovkou, už to moc bezpečné není. Rozdíl v rychlostech je pak 100km/h a to už neposkytuje moc prostoru k řešení nečekaných situací.

Na dálnicích s limitem 130 se jezdí i 150. Včetně agresivních a nezodpovědných, často mladých řidičů se značnou mírou testosteronu. Jak rychle tito řidiči budou jezdit při povolené rychlosti 160?

Nejsem sice věštec, ale myslím si, že stejně rychle jako jezdí tedˇ.

Já jezdím často po hradecké dálnici.

V pravém pruhu jedou kamiony 80-kou, v levém osobáky a dodávky 150 až 160.

Tam vysloveně chybí třetí pruh pro ty, kteří by chtěli jet 130.

Jinak to moc příjemné není:

Jedu v levém pruhu 130, za chvíli mě někdo dojede. Tak se zařadím za kamion a zabrzdím na 80. A pak dlouho čekám, až se v levém pruhu objeví tak velká mezera, abych do něj mohl vjet a akcelerovat na 130. No a tohle se může zopakovat několikrát. Zdá se mi rozumnější ( a hlavně plynulejší) jet tou rychlostí, kterou se jede v levém pruhu a ne opakovaně brzdit a pak zase zrychlovat.

Místo zvyšování povolených rychlostních limitů by plynulosti, bezpečnosti a pohodě na českých dálnicích prospěla změna způsobu výuky nových řidičů v autoškole vč. závěrečných zkoušek a současně i tlak na změnu chování zkušených silničních pardálů směrem k partnerství, ohleduplnosti, předvídavosti a předvídatelnosti (zipování, umožňování zařazení druhým do jízdního pruhu před sebe, respektování bezpečnostních rozestupů mezi vozidly a nevjíždění do nich, využívání připojovacích či končících neprůběžných pruhů v celé jejich délce apod.).

Mám po evropských cestách naježděno kolem 2 miliónů kilometrů, jezdím rád rychle, ale protože nerad platím pokuty, užívám si to jenom tam, kde je to povoleno a kde je to bezpečné. Když spěchám a poměry na dálnici (intenzita provozu, viditelnost, sucho, počet pruhů...) mi to umožní, jedu z Frankfurtu až k Rozvadovu místy i dost přes 200, ale musím přitom každou setinu vteřiny dávat velký pozor na všechny ostatní a počítat s tím, že mohou v nejnevhodnější okamžik provést právě to nejnevhodnější, nebo se jim i mně může cokoliv náhle pokazit. Ono je to sice fajn přijet domů o 3 hodiny dřív, ale není to nic pohodlného. Proto raději vše plánuji tak, abych takhle spěchat nemusel.

Nějaké obecné zvýšení a zejména nad nějakých 160 kmh považuji v Česku za nevhodné. Čeští řidiči na to zatím nejsou vychováni a připraveni. Je tu hodně střelců bez zpětných zrcátek, co vám to ve 100 nečekaně prudce šoupnou do levého, protože “oni na to mají právo”. A teď by se proti nim vyrojilo stejné množství nadzvukových stíhačů ála Janoušek, Trpišovský či Turek od okurek, co se přiřítí zezadu a nehodlají se smířit s tím, že vy už dávno předtím, než jste je mohl spatřit, jste měl puštěný blinkr a zahájil předjížděcí manévr kamiónu. Ti by vám to teď panečku dali sežrat, kdyby měli pocit zákonem posvěceného “práva” jezdit si jak rychle chtějí... A že to platí jen za určitých podmínek a při ohleduplnosti k ostatním, to už by bylo pod jejich rozlišovací schopnosti.

Kde se v lidech bere ta nadřazenost? Je to příspěvek typu:

Já jsem sice skvělý řidič a tak vyspělý jedinec, že bych žádné omezení rychlosti nepotřeboval, ale protože ostatní čeští řidiči mých kvalit nedosahují, raději dodržuji omezení na 130 km/h.