Komunismus opět vědecký

Poslouchejte vědce! Nabádají nás studenti. Proti tomu nelze nic namítat. Tím spíše, že vědcům nyní vysoce stoupla reputace.

Vždyť díky opatřením doporučovaným vědci jsme pandemii čínské chřipky přečkali relativně ve zdraví. Relativně se myslí ve vztahu k předpovědím jiných vědců na základě jejich vědění a modelů. Nastává čas rozvažovat, jak dál po pandemii.

Nemusíme tápat ve tmách. Philipp Frey, výzkumník německého Centra pro emancipaci technologií, se domnívá, že bychom měli spotřebovávat a pracovat méně. Stačily by necelé dvě hodiny denně. Většinu emisí CO2 lidstvo vytváří zbytečně, protože zbytečně moc vyrábí. Ukázala to pandemie Covid-19, tvrdí Frey. Zdůrazňuje, že se nemá čekat na pokles poptávky, ale že je zapotřebí začít se snižováním produkce. „V minulosti přitom lidstvu šlo především o to, aby zvládlo přežít s co nejmenší námahou a za využití co nejméně zdrojů. Co je náš hlavní cíl?“ ptá se Frey. „Jde nám o uspokojení základních lidských potřeb za co nejmenší spotřeby, nebo o maximalizování výdělků korporátů?“ A navrhuje chodit do práce jen 9 hodin týdně.

Nápad je to pozoruhodný, ale nedopovězený. Které práce (produkty, služby) se během pandemie ukázaly jako nezbytné, a které jako zbytečné? Například domácí šití roušek bylo nezbytné tři měsíce, zatímco sto let předtím zcela zbytečné. Je zřejmé, že na určení nezbytných a zbytných prací bude nutné sestavit odbornou komisi se silnou vědeckou podporou. Vědecká pracovní skupina bude muset sestavit nějaký model, na základě kterého bude určovat nezbytné a zbytné práce, nebo-li statky. Co například změna pohlaví, antikoncepce nebo naopak třetí dítě do rodiny? Je to nezbytné, jsou to životní potřeby? Nebo třeba jízdní kolo. Potřebujeme ho? A obyčejné, nebo s přehazovačkou? Tak asi jedno obyčejné do rodiny by šlo, s přehazovačkou pro okresního tajemníka. Musí se posuzovat individuálně.

A je vůbec kolo zapotřebí? Dokud neexistovalo, také nikdo nevěděl, zda bude uspokojovat základní lidské potřeby, nebo zda je to jen nadbytečný luxus. Jisté je, že před svým vynálezem kolo žádnou nezbytnou lidskou potřebou nebylo.

Do modelu také musí vstoupit způsob distribuce základních lidských potřeb. Čtyři pětiny lidí budou bez práce. Jak budou své potřeby uspokojovat? Možná vlastní prací na své zahradě, ve své dílně. Ale co když někdo z nich vynalezne kolo? Nezbývá než se spolehnout na to, že výzkumník Frey už má nějaký model promyšlen, když své vědecké záměry oznamuje veřejnosti. Těšme se na to, jaké mu vyjdou scénáře.

Jeden podobný už je k mání. Sestavila ho renomovaná poradenská společnost McKinsey pro Polsko, které chce být do roku 2050 uhlíkově neutrálním státem. Vyšlo jí, že ekologicky „proaktivní“ člověk žije v tříčlenné domácnosti ve výborně izolovaném bytě o 60 metrech čtverečních, topí si maximálně na 19 stupňů, jezdí na kole, maso jí jednou týdně a věci do domácnosti a oblečení si pořizuje převážně v secondhandu. Ročně tak způsobí emise 8 tun CO2.

McKinsey profiluje takového občana jako „proaktivního“, my, zkušenější bychom řekli „uvědomělého“, jenž buduje uhlíkově neutrální stát. Firma rovněž píše, že by náklady na dekarbonizaci Polska měly dostoupit 10 až 13 miliard eur (zhruba 268 až 350 mld. Kč) ročně. Z analýzy tak není zřejmé, pro kolik občanů takový způsob života bude naopak důsledkem dekarbonizace.

Vědecký komunismus nás ale učí, že někteří budou dekarbonizaci nadšeně hlásat a jezdit autem, většina to úkorně bude snášet a s tím zbytkem, s reakcionáři, se pokroková společnost šmahem vypořádá.