Ekodolary za petrodolary

„Co mají fosilní paliva společného s lidskými právy?“ ptá se Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí Duha, ve svém článku v Lidových novinách (Fosilním palivům v Paříži odzvonilo, LN 11. ledna, str. 11).

Touto velmi nebezpečnou otázkou se vrací k oblíbenému tématu Duhy, že konvenční paliva jsou špinavá nejen emisemi, ale také (a především) politicko-ideologicky. Předloňského července mluvčí Duhy Jan Piňos v LN napsal: „Každý den z naší ekonomiky odtéká v platbách za plyn těžko uvěřitelných 280 milionů – a za ropu totéž. A nejde zdaleka jen o vyplýtvané finance, ale i o to, komu a čemu slouží. Za peníze, které pošleme za plyn či ropu za jeden jediný den a jen do jednoho státu, Ruska, může poslat Putinův režim na Ukrajinu čtyři nové tanky.“
V aktuálním komentáři J. Koželouh připomíná ruské státní firmy už jen letmo. Zato doplňuje výčet, kam ještě od nás petrodolary tečou: Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán a Nigérie.
Všechny jmenované státy jsou členy OSN a všechny se účastnily konference o klimatu v Paříži. Jistě se také budou ucházet o svůj podíl na rozvojové pomoci ve výši 100 miliard dolarů ročně, ke které se na konferenci zavázaly vyspělé státy. Kupovat tedy od zločinných režimů ropu je zločinem, posílat jim peníze pod záminkou využití větru a slunce nikoliv. Zřejmě je zelený svět přesvědčen, že ekodolary budou mít na despoty zcela opačný účinek, než mají petrodolary.
Skutečné nebezpečí citovaného článku však není ve slabé argumentaci, ale v jejich ideologii. Například ve vyjmenovávání nepřátel lidstva ve spojení s uspokojováním jeho (energetických) potřeb. V Koželouhově výčtu například chybí Čína, od které kromě ropy kupujeme snad všechno. Svým dumpingovým průmyslem pomáhá financovat a upevňovat tamní komunistický režim. Čína loni poslala do Česka nějaké drobné, pak tady má i nějaké telekomunikační firmy, někajé poradce, tak proto asi… Ropu a plyn kupujeme také třeba z Norska, terminály na kapalný plyn s napojením na plynovody buduje Polsko, dopravní trasy vedou od Jaderského moře či třeba přes Německo. Počkáme si, čím ještě se tyto země „proviní proti lidským právům“?
Německá strana Zelených na svém nedávném kongresu ve Výmaru deklarovala, že chce od roku 2036 zakázat automobily se spalovacími motory. Nebude už možné je přihlásit. Před 20 lety si málokdo dovedl představit, že vyspělá, racionální a prosperující země, jakou je Německo, zakáže a umrtví provoz funkčních a bezpečných jaderných elektráren. Zvláště, když už tehdy OSN požadovala rozvoj bezuhlíkové energetiky. Následující „Energiewende“ zdaleka nebyla a není jen německou aktivitou. Tato politika zlikvidovala právě založený volný trh s elektrickou energií, znehodnotila miliardové investice do energetických zdrojů za uplynulých dvacet let a naopak miliardové investice vyvolala v sousedních zemích, včetně ČR, na ochranu a posílení přenosových sítí. Autonomní obchodní zóna mezi Německem a Rakouskem založená na přebytcích produkce obnovitelných zdrojů pytlačí na přenosových kapacitách tuzemského ČEPS, jiným obchodníkům draze prodávaných v aukcích.
Podobně nápad německých Zelených s auty způsobí, pokud se uskuteční, obrovské ztráty evropskému automobilovému průmyslu, největší, dost možná, právě českému a slovenskému. Zákaz přihlašování spalovacích aut si Německo jistě nenechá pro sebe, prosadí jej jako Směrnici EU. Desítky let práce a stamiliony investic (soukromých i státních) do výzkumu a vývoje motorů na zemní plyn (CNG a LNG), na hybridní a vodíkový pohon půjdou k čertu. Nedlouho po roce 2036 Německo zakáže průjezd spalovacích aut přes své území. Respektive na tato auta uvalí sankční daň (vysoké poplatky za průjezd, za užití dálnic a tak). Za likvidaci aut se spalovacími motory občané zaplatí další obrovské poplatky. Těmito novými daněmi se bude dotovat elektromobilita. Ne výzkum a vývoj, ale výroba a provoz aut, akumulátorů, dobíjecích stanic, elektřiny.
Nalézání řešení „přirozenou“ cestou kumulace lidského poznání, dovedností a určité ekonomické rozvahy ekologistům je zcela cizí. Na stejné vlně se veze samozřejmě i Hnutí Duha. Ve výše citovaném článku J. Koželouh píše, že musíme výrazně snižovat svou závislost na fosilních palivech i na nedemokratických režimech. „ČR /…/ má k tomu svou energeticky plýtvavou ekonomikou ohromné možnosti. A zároveň má vláda na stole jasné řešení po vzoru mnoha západních zemí. Je jím antifosilní zákon, který nastaví rozumnou cestu ze závislosti na fosilních palivech, a k jehož předložení se vláda zavázala v programovém prohlášení.“
Tento zákon není nic jiného, než zákaz používání fosilních paliv. Ekologisté rádi poukazují na Velkou Británii, kde podobná norma je již v provozu. Zároveň Rakousko a Greenpeace daly žalobu k Evropskému soudnímu dvoru proti podpoře plánované britské jaderné elektrárny Hinkley Point C za to, že tento bezuhlíkatý, antifosilnímu zákonu i pravidlům EU vyhovující zdroj má být podporován přesně tím nástrojem, jímž zelení podporují obnovitelné zdroje: garantovanou platbou za produkt. Ideologii „zakázat že“ doplňují nátlakem „přikázat jak“, respektive „jak komu“.
Zpochybňování globálního oteplení lidskou činností by podle představ ekologistů mělo být trestným činem. Kdo by chtěl proti tomu blbě hemzat na internetu, tak ho tam nepustíme. Jak nepustíme? Snadno, registrace uživatelů je na spadnutí. Je to pro naši bezpečnost.

Jan Ferenc

Článek byl napsán pro web Neviditelný pes a tam také publikován. Zde kráceno autorem.