Důvěra je velice křehká věc

V předvolebních průzkumech má vládní koalice podporu více než 31 % obyvatel. Vládě však důvěřují jen 24 procenta lidí. Ještě na konci roku 2022 to byla 34 % obyvatel.

Podle nejnovějších průzkumů voličských preferencí důvěřuje koalici Spolu 19,4 % voličů, sdružení starostů a nezávislých (STAN) 12,2 procenta. Tato dvě uskupení netvoří koalici politickou, ale tvoří koalici vládní. Smlouvu o ní podepsala obě sdružení po volbách v roce 2021, ještě také s Piráty. Ti mají nyní podporu 8,1 % voličů.

Nechme teď Piráty stranou, ti jsou od loňského podzimu v jasné opozici. Vládnoucí koalice, i když je trošku ošidné to prostě jen sčítnout, má podporu 31,2 % voličů. Nejsilnější opoziční shluk ANO, bez potenciálních spojenců, disponuje podporou 31,5 procenta podle průzkumu STAN z tohoto měsíce.

Porovnejme to s důvěrou ve vládu. Na konci roku 2022, tedy zhruba rok po jejím jmenování, měla důvěru 34 % obyvatel. Od loňského září se drží kolem 24 procent. Propadu o 10 procentních bodů politici nevěnují pozornost. Ale měli by. Současné statistiky o voličské podpoře vycházejí z představování kandidátů a několika těžko srozumitelných marketingových hesel. Důvěra ve vládu se opírá o její zjistitelné, kvantifikovatelné výsledky vládnutí. Můžeme se jen domnívat, protože průzkumy podobnou otázku nekladou, zda onen rozdíl 10 procentních bodů neodráží náladu voličů „takhle už to dál nejde“. Náladu zcela oprávněnou, bez ohledu na to, jak se premiér Petr Fiala na sociálních sítích vehementně za svou vládu chválí, když nastavuje kameře různá čísla a hlavně grafy, hlavně grafy. Je ještě také řada čísel a grafů, které určitě nenastaví. Které ale občané jeho země reálně prožívají.

V červnu Poslanecká sněmovna po bitcoinové aféře bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka hlasovala o důvěře vládě. Ta byla potvrzena, proti byli 94 poslanci. Do vyslovení nedůvěry chybělo 7 hlasů. Jsou to jednoduché počty. Jedenáct poslanců je zároveň ministry vlády. Prostou většinu v Poslanecké sněmovně tvoří je 101 hlas. Slib poslance podle Ústavy ČR zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Nevíme sice, jak je definováno svědomí, ale o vědomí malé povědomí vyvodit lze. Hlasuje se zpravidla podle stranické disciplíny, podle dohody v poslaneckém stranickém klubu, někdy se někdo utrhne. Ale ministři vlády jsou podřízeni svému ministerskému předsedovi. Zopakujme: podřízeni. To musejí mít na vědomí, když hlasují v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího svědomí. Skutečnost, že jsou ministři vlády zároveň poslanci, je podvod na demokracii. Přechází se hranice mezi mocí výkonnou a zákonodárnou. Důvěra vládě se tak mění v sebedůvěru.

Podle průzkumu důvěry ve státní instituce agentury STEM z letošního května důvěřovaly Poslanecké sněmovně… tram ta da dááá… 24 procenta občanů! Překvápko, že?