Jak už bylo řečeno,

to je prostě folklór, akorát to o tom Alexandrovi jsem teda v životě neslyšela. Mně moje prababička s oblibou říkala, jak šla babička do městečka, koupila tam dvě jablíčka, dědečkovi hůl a Mařence hřebínek, svázala to do ranečku a měla z toho smrt. Přitom kreslila ty věci a nakonec z toho byla ta zubatá smrtka. Tak z tohohle jsem teda ve čtyřech letech poněkud vyděšená byla a svým dětem jsem to radši neříkala.

Pěkně napsáno

a mimochodem, znáte tu variantu od Plíhala? Šnečku, šnečku vystrč růžky dokud držím v ruce nůžky ...

Re: Pěkně napsáno

Básničky Karla Plíhala jsou téma na samostatný článek...

Díky za reakce

Předně bych chtěl říci, že mě rodiče četli hodně a paměť mi služí jako máloco - drtivou většinu říkadel z mého dětství jsem objevil v muzeu Josefa Lady v Hrusicích - zřejmě měli rodiče poněkud jiný vkus, než autorka knížky.

Během dneška jsem v reakcích dostal dokonce odkaz i na svatou Teklu, takže tohle beru - byť mi to jméno přijde šílené...

Jinak horory od Erbena, či bratří Grimů si také pamatuju, podobně jako třeba Kostěje nesmrtelného z Ruských národních pohádek, které u nás vyšly pod názvem Krása nesmírná.... Ale to všechno jsou "pohádky" cíleně určené dětem starším, s cílem vyvolat strach - ani v této knížce není špatně úplně všechno - básničky o Kovářích, nebo bednáři jsou v pohdě - člověk na konci vysvětluje, co dělali kováři, co bednář.... Ale příčí se mi nutit dítěti myšlenku, že spářením králíka s vránou se narodí pes....

Re: Díky za reakce

Zrovna tahle poslední říkačka, v níž se Vám příčí křížení teplokrevných živočichů, je pravá lidová a v tom duchu hravá. teď si ovňte hlavičku hadrem, protože Vám napíšu říkačku, která má s houpáním v náruči úspěch u všech mrňat :

Hou, hou, krávy jdou, nesou mlíko pod vodou. A ta naše jalovička u božího kostelíčka, kostelíček hoří, stodola se boří, skoč má milá do vody, pro ty černý jahody. Proč bych já tam skákala, sukýnky si máchala? Pro čtyři ovce, pro pátého skopce, pro šestého berana se zlatýma rohama!

Tak, a teď Vám bude ještě hůř...

Nejsem nijak starý

a většinu těch říkanek znám. Babička mi je vyprávěla celé dětství a necítím se nějak psychicky poškozen. Vynadejte rodičů a prarodičům, že vás dostatečně nepřipravili na život.

Re: Nejsem nijak starý

nechci být příliš netaktní, ale drtivá většina psychicky poškozených lidí se necítí být psychicky poškozenými....

Tekla bylo jméno z 19. století

u nás na hřbitově je náhrobek, který ve mě vzbuzuje úsměv již řadu jet. Je tam pochován lesmistr Karel František Potůček a jeho choť Tekla.

A)

...většinu říkadel jsem si díky Vám vybavil B)...nesmíte se koukat očima dopěláka

Re: A)

vám asi doma rodiče moc nečetli,...

nebo si nic nepamatujete, protože většinu z těch říkadel jsem slýchávala už v dětství a vím jistě,že některé z nich jsem četla i svým dětem (15,16). Jak tu už někdo píše, počkejte, až budete číst dětem třeba pohádky bratří Grimmů :-)

Jestli chcete vtipné a veselé říkačky a písničky, zkuste Vodňanského se Skoumalem a Svěráka s Uhlířem. Děti je poslouchaly zhruba od těch tří let a já jsem si s nimi ráda tyhle písničky zpívala třeba v autě.

Kde je ta kočka v lesy zaběhla

kde jsou ty lesy na prach shořely kde je ten prach..

Tak tuhle říkanku bohatě ilustrovanou včetně oněch hrobečků na hřbitově jsem čítala jako dítě před cca 50lety. A už tehdy to byla stará knížka.

Re: Kde je ta kočka v lesy zaběhla

Já tu říkanku také četl - bude to tak třicet let... Ale o tom to je - četli jsme si jí sami, tudíž jsme v té době už chodili do školy...

Jen počkejte,

až začnete děcku číst Erbenovy pohádky. To je teprv krvák. Třeba jak si Jan uřezal kus nohy a nakrmil tím orla, aby ho zachránil, a noha dorostla sama.

co máte proti Tekle

to je klasické staročeské jméno a dodneška jich je v ČR 48 :)