Dobrý den! Za nevyslovení této konverzační fráze jsem jako kluk schytal od rodičů nespočítatelných pohlavků, dloubanců či pokopaných kotníků. Naučil jsem se to, stejně jako prosím, děkuji, promiňte,atd. Během doby, s tou odcházející generací jsem měl pocit, že už to nezažijeme. Co se stalo. "Dobrý den" řekl mladý muž, který vstoupil do místnosti, starší dámě zvedl nějakou drobnost a posadil se. Podíval se na hodinky, prohlásil, že je pitomec, přesto se omluvil a s přáním hezkého dne odešel.