Máme ještě svobodu projevu nebo už ne?

Pane abbé, nenávidím to, co píšete, avšak položím život za to, abyste to mohl dál psát. Tuto větu prý napsal Voltaire v dopisu abbému Le Riche 6. 2. 1770. Není důležité, nakolik je či není citát autentický, důležitý je jeho význam

Dnešní doba se zbláznila. Pomalu, ale jistě se vracíme do dob hluboké totality:

- kdy jsme se učili na stránkách Rudého Práva a v České televizi číst mezi řádky,
- kdy děti ve škole a doma poslouchaly diametrálně odlišné názory,
- kdy se člověk bál na veřejnosti projevit svůj názor, aby nebyl perzekuován
- kdy za každým rohem číhal přičinlivý udavač - a je jedno, zda šlo o domovního důvěrníka, člena PSVB (Pomocná stráž Veřejné Bezpečnosti), či jen o horlivého občana. 
- kdy si člověk nemohl být jistý ani mezi nejbližšími přáteli a někdy ani ve vlastní rodině
- kdy se v každé písni, knize a filmu hledaly protirežimní jinotaje, které tam zhusta vůbec nebyly

Kdo všechno patřil mezi tyto horlivce, mezi udavače a "aktivní občany"? Zpravidla šlo o lidi zaslepené ideologií, závistivce, pokřivené, nesebevědomé charaktery, skřety, nepřející slouhy režimu a podobné. 

I na mne kdysi přišlo lehce komické anonymní udání, jak je možné, že ze svého platu závozníka u PRE kouřím Marlbora. Zažil jsem člověka, který za minulého režimu byl včelař a prodával soukromě med (to šlo). Ten člověk si připaloval cigarety mezi známými bankovkami. Nevěděl, co si koupit. Ne, že by nemohl, ale prostě se bál, aby nevyčníval z řady novým tuzexovým autem apod. 

Po roce 89 se zdálo, že všechna tato tabu padla. Najednou jsme mohli kritizovat kde koho, dělat si legraci ze všeho kolem sebe, média se ničeho nebála - vzpomeňte na reklamu na Árijec v České Sodě atd.

Ale jak šel čas, tak najednou se objevila "zakázaná slova" a začala se objevovat synonyma. Někdy zcela jasná (rom, gay, afroameričan), někdy s trochu skrytým významem (mladík, plaváček).

Opět začínáme číst mezi řádky a opět se objevují ony pokřivené charaktery. Opět se vrací jediný správný názor, opět se odněkud vynořili lidé, kteří mají asi patent na rozum a jejich názor je jediný správný a ostatní jsou rasisté, homofobové, nácci, xenofobové atd. Oni nestojí o souboj myšlenek, o výměnu názorů, o argumentaci, o fakta. Oni se cítí být "lepšími lidmi" (kdo jim toto oprávnění dal?), oni se neštítí zbaběle likvidovat své oponenty různým nahlašováním (podle nich) závadných profilů na facebooku, oni se cítí být povoláni onálepkovat kohokoliv, kdo s nimi nesouhlasí. 

Nechci žít v Orwellovském světě, kde se odsuzuje za ideozločiny, kde jsou děti vychovávány k tomu, aby udávaly své rodiče, kde existuje Ministerstvo pravdy.

Nechci žít ve světě, kde jsou informace překrucovány, kde se vyhrožuje sebevědomému národu s vedením, které má mandát z voleb (Maďarsko).

Nechci žít ve světě, kde jakási nařízení EU z úst nikým nevolených komisařů jsou nadřazeny ústavním zákonům jednotlivých zemí (Lisabonská smlouva).

Nechci žít ve světě, kde nesmí zaznít jiný názor než "oficiální".

Nechci žít ve světě samozvaných udavačů a morálně pokřivených osob.

Chci být Svobodný člověk ve Svobodné zemi, která dá každému místo pro jeho názor!