Honzo, napiste zase neco. Ctu si vas celyho odspodu clanek po clanku asi popate jen za poslednich 14dni, abych si spravila naladu (zase). Kdyz to vase ctenicko je takovy krasny hladivy balzam na dusi ...

Parádní, vtipný, povedený blog :-). A ...zvláštní...jako byste bydlel se mnou. Ale podoba tedy fakt neodpovídá :-). Budu si k Vám chodit číst proti blbé náladě 

to jste mě potěšila ale nemůžu dát příslib, že se vždy zasmějete.. každopádně přijďte, budete vítána..

kuju za palec

Konečně normální blog, žádný politik, krvák a vládní průser.

Jinak:

synku umej nádobí

znechuceně, tak jo

proč si ho neutřel ?

tos neřek !

díky

Jednou jsem vešla do dětského pokoje a povídám:

"To to tady nemůžete, do pytle, uklidit?"

Odpověď: "Dej nám pytel a my to do něj uklidíme."

ale to už budou větší děti ne? ty menší nás berou za slovo, protože naše slova vnímají za bernou minci.. ty větší děti nás za slovo chytaj schválně syčáci

Díky za článek, měl jsem podezření, že tak manuálně negramotný jsem pouze já. To s výměnou gumičky jste popsal tak, jako byste snad byl u nás doma. Nejsem v tom sám!!!

nejste sám.. se nemusíte bát.. a těch co se přizná, je docela dost.. můžem založit klub manuálních mimoňů a díky za palec

A vaše žena vás nezabila, když jste postavil vodu na čaj tak, jak je to na té fotce? Se divím.

ale vždyť by byla sama proti sobě přeci. kdo by ji pak zlobil?

Jsou to paradoxy. Já se živím hlavou a přitom jsem se stal téměř expertem na spravování klasických vodovodních kohoutků (těch s gumovými těsněními). Měl jsem k tomu veškerou výbavičku, včetně frézy na sedla ventilů a sady všech možných těsnění. Dnes, kdy máme všude pákové baterie s keramickou kartuší a všechny zatím fungují, už je to vcelku passé, ale věřím, že až přijde čas na jejich opravu, vrhnu se do toho se vší vehemencí a šturmem. 

"až přijde čas na jejich opravu, vrhnu se do toho se vší vehemencí a šturmem." v téhle větě se spolu shodneme (protože těm předchozím nerozumím: sedla ventilů, kartuše ).. jen Váš výsledek bude vypadat o poznání jinak než ten můj

má-li naše drahá polovička přání chová se jako sací papír - zaznamená všechno, ale reprodukuje to úplně obráceně.

nějak si tu podobnost se sacím papírem nemůžu představit