"Světové lázně" Karlovy Vary: Po dálnici až na kolonádu?

Karlovy Vary, největší lázeňské město v republice, honosící se přídavkem "světové lázně", čelí obrovskému problému. Problému, o němž se raději vůbec nemluví. Přímo středem města totiž vede polovina Nuselského mostu či - pokud dáváme přednost tunelům a cestování pod zemí - jeden Letenský tunel. Nejde o výplod blázna, nýbrž o přirovnání. Řeč je o průtahu městem, který měl podle mnohých jednou provždy vyřešit dopravní problémy krajského města. Jen několik let po jeho dokončení se ale ukazuje, že se průtah namísto toho sám stal oprátkou, jež stále více přiškrcuje město a hlavně pak jeho obyvatele. Po čtyřproudé silnici vedoucí středem města totiž denně projede 40 tisíc vozů, což je srovnatelné s výše uvedenými příklady!

Idylka hodná světových lázní - dálniční tepna až do centra města!

Už během dostavby západní části průtahu, který byl realizován na základě projektů ze 70. let, kdy se při stavbách razilo motto „čím větší, tím lepší“, mnozí odborníci upozorňovali, že průtah městu spíše přitíží, než uleví. Místo, aby dopravu z města odváděl, ji totiž přivádí přímo doprostřed mezi velké obytné čtvrti.

Tyto předpovědi se již plně prokázaly. Zmíněných 40 tisíc automobilů, které denně v průměru projedou po průtahu kolem Chebského mostu, lze přirovnat k výše zmíněným celorepublikově známým místům.

Nuselský most přejede během jednoho dne asi 50 tisíc jedním směrem, Letenským tunelem, jenž je důvěrně znám všem Karlovarákům pravidelně dojíždějícím do hlavního města autobusem, pak za den projede asi 32 tisíc vozů.

Karlovarský průtah je tedy zhruba na stejné úrovni jako tyto komunikace, v celé zemi známé právě díky vysoké intenzitě dopravy. Pokud však k průtahu přičteme velmi silný provoz na paralelní Sokolovské ulici, které sice dostavba komunikace značně ulevila, zjistíme, že situace je mnohem horší.

Po Sokolovské ulici projede 15 tisíc vozidel denně. Lidé bydlící na „ostrůvku“ tvořeném právě průtahem a Sokolovskou jsou tedy bezprostředně vystaveni dopadům, které s sebou přináší doprava o intenzitě 65 tisíc vozidel denně!

A to nejen v podobě emisí výfukových plynů, ale také nadměrného hluku překračujícího hygienické normy.

Průtah horší „Berlínské zdi“?!

Až donedávna byly Karlovy Vary pomyslně děleny na dvě poloviny přirozenou hranicí – řekou Ohře. Průtah ale vše změnil. Pro chodce i cyklisty je dnes totiž průtah podvědomě mnohem větší hranicí než Ohře, což by asi samo o sobě nevadilo.

Pohled do budoucnosti, ať už blízké či vzdálenější, je však bez nadsázky alarmující. Dostavba rychlostní silnice R6 směrem na Cheb totiž do města přivede další kvanta dopravy.

Že se tato komunikace stane mezinárodní tranzitní trasou, ostatně potvrzují výsledky zmiňované studie. Čísla atakující hranici 40 tisíc vozů jsou totiž i pro ty, kteří průtah ještě před dostavbou kritizovali, překvapující.

Pokud vezmeme v potaz uvažované zkapacitnění silničního tahu směrem na Chomutov, vyplývá nám v širším kontextu jediné – tranzitní kamionová doprava směřující z Bavorska do Saska (a naopak), která dnes Českou republiku kvůli nekvalitní dálniční a silniční síti objíždí, bude stále častěji směřovat českým podkrušnohořím.

Silnice R6 tak v podstatě do středu lázeňského města, vzdušnou čarou vzdáleného necelý kilometr od lázeňské zóny, dovede dálniční dopravu o obrovské intenzitě.

„Záchranou“ může být obchvat

Prakticky jedinou možností, jak se této pomalu se vynořující katastrofě vyhnout, je urychlená příprava a výstavba obchvatu města. Že se měl obchvat stavět rovnou místo průtahu, dnes už nezměníme.

Neúnosnost nárůstu dopravy na průtahu samotném i na okolních komunikacích je nezpochybnitelným faktem. I ten největší zastánce automobilové dopravy musí uznat, že dálniční tah do středu lázeňského města jednoduše nepatří.

Průtah navíc na většině své délky kopíruje koryto řeky Ohře, protíná tedy nejníže položená místa ve městě, kde panují nejhorší rozptylové podmínky. Nebezpečné exhalace se zde proto hlavně v zimním počasí snadno drží a „útočí“ na zdraví obyvatel.

Na magistrátu ticho po pěšině

Ačkoli teoretická možnost odvrácení katastrofy existuje, na karlovarském magistrátu se nic neděje. Jeho zástupci dokonce ani nebyli účastni připomínkovacího jednání k novému územnímu plánu Karlovarského kraje. Přitom krajský územní plán dosud počítá hned se třemi možnými variantami, kudy by obchvat mohl vést.

Že političtí představitelé města uvažují v horizontu jednoho volebního období, je ještě pochopitelné. Pasivita úředníků na odborech územního plánování a dopravy je ale doslova dech beroucí. Mnozí Karlovaráci si pamatují sliby, že město bude i nadále v přípravách obchvatu pokračovat.

Kdo však měl možnost na toto téma promluvit se zástupci vládnoucí koalice a vedoucími zmíněných odborů, dozvěděl se, "že na obchvat nejsou peníze a že se jedná o projekt potřebný za dlouhé desítky let, takže není důvod se jím momentálně zabývat".

Tím však jen potvrzují svou nekompetentnost i neinformovanost. Kromě toho, že by se Karlovy Vary měly snažit na projekt získat peníze z fondů Evropské unie, dokud to ještě jde, mohli úředníci i političtí představitelé města zaznamenat změnu strategie ministerstva dopravy pro výstavbu dálnic.

Kvůli rozpočtovým škrtům dojde k zakonzervování většiny staveb a realizovat se budou jen nejnutnější úseky - tedy právě obchvaty a příměstské komunikace.