Bez emocí: Praha na velkou koalici doplatí. Otázkou je, jak tvrdě

Nová koalice ODS a ČSSD vládnoucí Praze se stala terčem útoků i několika demonstrací ještě předtím, než se oficiálně ustanovila na prvním jednání Zastupitelstva hlavního města Prahy. Kritika této koalice je oprávněná, avšak z daleko jiných důvodů, než jsou povětšinou k slyšení. Zejména z tábora voličů TOP09 často zaznívá, že jde o podvod na voličích a popření výsledku voleb. I tak lze samozřejmě ustavení koalice vnímat, jedná se ale jen o emocionální argument bez skutečné výpovědní hodnoty. V čem tedy skutečná hrozba "nové" pražské koalice spočívá?

Odpověď hledejme v Praze a ve Varech

Daleko pádnější argumenty se nabízí při pohledu do nedávné pražské historie, ale třeba i na situaci v Karlových Varech, městě, které má za sebou osmileté období vlády modro-oranžové koalice. A ačkoli se občanům podařilo vedení města v komunálních volbách zcela vyměnit, definitivní vyúčtování působení někdejší "velké koalice" bude probíhat ještě dlouho.

Může se zdát, že srovnávání Prahy a Karlových Varů je "padlé na hlavu". Města si jsou ovšem v mnoha ohledech podobná. Nabízejí velké možnosti, jak rychle zbohatnout, cena nemovitostí v lázeňské zóně Karlových Varů se blíží cenám v nejdražších pražských lokalitách, v obou městech se točí obrovské peníze. A podobností především ekonomického rázu bychom mohli jmenovat ještě hodně.

Právě tyto důvody pak stojí za tím, že v obou městech se místní organizace dvou - do nedávna - nejsilnějších stran proměnily spíše v podnikatelské lobbistické kluby, které v komunální politice spatřují zejména jednoduchý přístup k velkým zakázkám.

Situace v Karlových Varech byla v uplynulých osmi letech velmi obdobná s rozdílem, že vedení města využívalo a lze spekulovat, že i dokonce záměrně posilovalo, provinční ráz nejmenšího krajského města.

Neexistence neziskových organizací, které by politikům dokázaly šlapat na paty, díky čemuž zde prakticky neexistuje občanská společnost, odliv mladých lidí v součinnosti s nízkou průměrnou vzdělaností (po vystudování VŠ se zpět do kraje vrací v průměru tři absolventi z jedné gymnaziální třídy), malá a slabí regionální média a jen malý zájem médií celostátních, to vše jsou faktory, které usnadňovaly ODS s ČSSD vládu.

Alespoň v tomto se tedy situace v Praze zdá o mnoho nadějnější!

Naopak velmi znepokojujícím faktorem je absence zkušené opozice. Díky rozdělení Prahy na volební obvody totiž v zastupitelstvu zasedly jen čtyři strany. Kromě třech jmenovaných ještě KSČM, jež ale za skutečnou opozici považovat nelze. Naopak TOP09 s opoziční prací nemá zkušenosti a bude velmi zajímavé sledovat, jak se s touto situací její členové, kteří těšili na převzetí vlády nad metropolí, popasují.

Po osmi letech modro-oranžové vlády ve Varech můžeme s jistotou říci, že je rozprodána většina městského majetku, i když stále existuje šance, že se alespoň některé budovy podaří městu vysoudit zpět. Rozpočet města pak bude díky předraženým veřejným zakázkám v budoucích letech velmi zatížen, přičemž dodnes není zcela jasné, kolik a jak dlouho město bude muset na vládnutí ODS s ČSSD doplácet.

Důležité městské podniky ovládají strany pomocí svých příbuzných a svých spolustraníků dosazených do jejich vedení. Díky tomu samozřejmě kontrolují i zakázky zadávané těmito podniky. Podobné věci se samozřejmě děly i v době, kdy Praze vládla samotná ODS. Problém je ale v tom, že za vlády ODS a ČSSD se stane neprůhledná síť v pozadí pražské politiky ještě méně průhlednou...

Protesty TOP09 "s křížkem po funuse"

I přes souhlas s protesty proti nové koalici je na místě poznamenat, že tyto přišly příliš pozdě. TOP09, uchlácholená výzkumy preferencí, před volbami projevila absolutní neprozíravost. Nijak nekritizovala rozdělení Prahy na nesmyslné volební obvody prosazené pražskou ODS. Představitelé strany zřejmě považovali za samozřejmé spojení právě s občanskými demokraty.

Této představě propadl dokonce i Miloslav Kalousek, jenž je přitom pověstný svým pragmatickým uvažováním. díky němuž se na špici české politiky drží už dvacet let. Přitom stačí bližší pohled na fungování pražského magistrátu v minimálně dvou posledních volebních obdobích, aby občan došel k tomu, že by daleko větším překvapením bylo utvoření koalice ODS a TOP09.

Přímá či nepřímá spoluvláda ODS a ČSSD v Praze je zaběhnutou mašinerií, kterou by bylo zbytečné měnit, neboť se obě strany a hlavně jejich představitelé dlouhodobě znají, což velmi usnadňuje rozdělení penězovodů. Proč by měla ODS na tomto dobře zaběhnutém systému něco měnit?

Právě pragmatismus měl vést TOP09 k tomu, aby si uvědomila, že i jí může ze hry o podíl na moci nad hlavním městem diskvalifikovat rozdělení Prahy na volební obvody, který znemožní menším stranám, tedy potenciálním koaličním partnerům, v proniknutí do zastupitelstva. Tak se také stalo.

Podnikatelská pouta a velmi silné vztahy

Snad nikdo nevěří proklamacím, že důvodem vytvoření koalice občanských a sociálních demokratů byl "programový průnik" obou stran. Největším průnikem pražské ODS a ČSSD totiž byly a jsou chapadla podnikatelských skupin.

Právě díky nim lze označit obě strany v Praze i v mnoha dalších městech za jeden monolit, jehož zájmem není kvalitní život občanů, ale ukrajování z veřejných zakázek.

Právě v tomto se můžeme inspirovat například v Karlových Varech, kde koalice ODS a ČSSD po osmi letech vlády skončila. Výsledkem je rozvrácená hospodářská situace, v níž se město nachází, selhávání v základních funkcích místní samosprávy a mnoho dalších zásadních problémů, jež se novému vedení města podaří jen stěží během jednoho volebního období vyřešit.

Podobnou historii má za sebou jistě i řada dalších měst. Otázkou zůstává, jak velká koalice poznamená hlavní město, kde žije desetina obyvatel České republiky. Pokud by se tato vláda totiž vyvíjela podobně jako v Karlových Varech, může to mít negativní dopad na celou zemi.